Autor: Živá příroda a krajina, les

Pozitivní vliv na společenstva rostlin mají podle vědců takzvané skákající geny, které dokážou zvýšit jejich odolnost vůči konkurenci. Skákající geny jsou parazitická DNA v rostlinách. Přestože na jednotlivou rostlinu mají tyto geny spíše negativní vliv, na úrovni populací rostlin zvyšuje gen jejich produktivitu. Na studium rozmanitosti uvnitř druhů rostlin se zaměřili vědci z Botanického ústavu Akademie věd (BÚ AV ČR), jejich studii publikoval časopis Journal of Ecology.

Plzeň chce mít na svém území více zeleně, město proto rozdá lidem větší stromky, které si budou moci vysázet na své zahrady a pozemky. Schválili to dnes radní, pro letošek se počítá s milionem korun, za který by město mohlo pro zájemce koupit až kolem 300 větších stromů. Pokud bude o výsadbu mezi lidmi zájem, projekt by pokračoval v příštím roce, řekl náměstek primátora odpovědný za dopravu a životní prostředí Aleš Tolar (STAN). Projekt a jeho finanční krytí musí ještě v září schválit zastupitelé.

Horní hranice lesa v Krkonoších se vlivem rychlého oteplování v posledních desetiletích mění, postupuje směrem k nejvyšším oblastem hor, a to zhruba půl metru výškových za rok. Jde možná o jeden z nejviditelnějších projevů klimatické změny v ČR, řekl Václav Treml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK).

Houby mají nyní dobré podmínky na celém území Česka, pravděpodobnost růstu je vysoká až velmi vysoká. Vyplývá to z dat na webu Českého hydrometeorologického ústavu. Nejvyšší pravděpodobnost růstu hub je na horách, podle Petra Kohouta z Mikrobiologického ústavu Akademie věd to souvisí především s obecně vyšším úhrnem srážek.

Bakterie a houby v lesní půdě ohrožuje podle vědců globální změna klimatu. Lesní mikrobiom má přitom klíčovou roli v boji proti klimatické změně, protože napomáhá ukládání uhlíku vstřebaného z atmosféry do lesní půdy. Poukázali na to vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR ve svém článku, který publikoval časopis Nature Reviews Microbiology.

Způsob, jakým oomycety, houbám podobné organismy žijící ve vodě i na souši, ovlivňují celosvětové ubývání mořských trav, zkoumají v současnosti vědci z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity. Podílejí se na mezinárodním projektu Restoreseas, jehož cílem je odhalit různorodost, distribuci, původ a patogenní roli oomycetů v různých mořských ekosystémech a propojených vodách. Projekt začal loni a bude pokračovat až do roku 2025.

Přibližně čtvrtina z 2000 stromů, které městský podnik Veřejná zeleň města Brna (VZMB) vysadil od loňského podzimu do letošního léta, nezvládla horké počasí a uhynula. Vysoká intenzita slunečního záření zničila mladé stromy třeba v okolí kampusu nebo ve Wilsonově lese. Správci městské zeleně chtějí ještě více rozšiřovat postupy jako půdní injektáže nebo zálivku s výluhy, které mají kondici rostlin zlepšit.

Parta tří cizinců si v pondělí v Obřím dole, klidovém území Krkonošského národního parku (KRNAP), kam je zákaz vstupu, rozdělala oheň a plánovala tam tábořit. Každý z nich dostal na místě pokutu 10.000 korun, řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Podle něj letos v KRNAP žádný požár ve volné přírodě nezaznamenali. Strážci a lesníci Správy KRNAP nyní věnují kvůli suchu zvýšenou pozornost požárním rizikům.

Dobrovolní hasiči likvidovali v pondělí opuštěné ohniště v nepřístupném terénu v oblasti Schrammsteine východně od Bad Schandau. Stalo se tak v den prvního výročí rozsáhlého lesního požáru v Českém a Saském Švýcarsku. Návštěvníci oheň rozdělali na těžko přístupném místě o uplynulém víkendu na lesní půdě. Místo pod zemí dále doutnalo a němečtí hasiči museli ohniště v pondělí zlikvidovat. Správy parků na české i německé straně to uvedly v tiskové zprávě.

V loňském roce hořela v Česku největší plocha lesů za posledních deset let, celkem bylo zaznamenáno 2473 lesních požárů na ploše 1715 hektarů. Na 82 procentech plochy vznikly požáry lidskou nedbalostí. Lidským přičiněním vzniklo 1275 požárů z 2473. Největší podíl na zasažené ploše měl požár Národního parku České Švýcarsko, který vypukl loni 24. července a zasáhl 1060 hektarů. Lesní požáry loni představovaly 12 procent všech požárů v ČR, jejich podíl na celkovém počtu se v posledních letech zvyšuje.