Zvířata

Vědci objevili v minulých týdnech v tůni v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích na Nymbursku vzácnou perloočku. V Česku je novým druhem, na celém světě jde o jeho druhý nález. Poprvé vzácného korýše objevili před více než 20 lety v bývalém vojenském prostoru na kraji Mnichova.

Dvě největší města v Ústeckém kraji bojují s přemnoženými divočáky. Divoká prasata zabíhají do obydlených částí v Ústí nad Labem i Mostě a ničí městský i soukromý majetek. K odlovu využívají města odchytové klece a platí odměny myslivcům za zastřelený kus.

Vzácný dravec luňák hnědý, který migroval z Česka, se na začátku října ztratil na Maltě. Ornitologové předpokládají, že luňáka zabili pytláci, protože nelegální střílení dravců a dalších ptáků je na Maltě rozšířeným problémem. Polohu luňáka odborníci zjistili díky sledovacímu GPS zařízení, kterým byl pták vybaven.

Stát minulý rok vyplatil na kompenzacích za škody způsobenými vlky zhruba 9,7 milionu Kč (400.000 eur). Počet útoků na hospodářská zvířata vzrostl z asi 300 v roce 2018 na téměř 700 kusů dobytka v loňském roce, nejčastěji šlo o ovce. Na konferenci Federace mysliveckých organizací Evropské unie (FACE) to řekl Miloš Ježek z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity (ČZU).

Do Vlastivědného muzea v České Lípě se po více než měsíci vrátila ukradená živá želva nádherná. Nyní je v karanténě. Přístup k vodním želvám do bazénku na Rajském dvoře bude nově zamezovat oplocení, řekl ředitel muzea Zdeněk Vitáček.

Mezinárodní vědecké konsorcium BioRescue, které usiluje o záchranu nosorožce bílého severního, se dohodlo na spolupráci s americkou genetickou společností Colossal Biosciencese. Američtí vědci by měli pomoci obnovit genetickou rozmanitost nosorožců ze vzorků v muzeích a přenést ji do případné nové budoucí populace nosorožců. V tiskové zprávě to dnes uvedla ZOO Dvůr Králové nad Labem, která činnost týmu BioRescue koordinuje. V roce 2021 Američané vzbudili ve světě pozornost svými plány na oživení mamuta srstnatého.

Vyhlášení lokality Soutok v jihovýchodním cípu České republiky chráněnou krajinnou oblastí (CHKO) by podle ochránců přírody bylo příležitostí k ukončení komářích kalamit. Dosud se podle ochránců v jejich řešení postupovalo nekoordinovaně. CHKO vyhlašuje vláda, ministerstvo životního prostředí nyní k možnému vyhlášení Soutoku sbírá připomínky. Vznikem CHKO Soutok se završí desetiletí trvající snahy o komplexnější ochranu lužních lesů, které jsou v českém měřítku unikátní.

Podporou hnízdění včel samotářek, jejich odchovem i ochranou před pesticidy používanými v zemědělství se zabývali čeští vědci. Samotářské včely se podle nich významně podílejí na opylování rostlin, někdy dokonce více než včela medonosná nebo čmeláci, proto jsou užitečné pro zemědělce. Jejich množství ale klesá, ztrácí své přirozené životní prostředí. V Česku žije těchto včel přibližně 500 druhů, ale minimálně třetina z nich je dnes ohrožena vymizením.

V Česku žije několik tisíc druhů opylujícího hmyzu, ten divoký je na rozdíl od chované včely medonosné ohrožený. Robert Tropek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Biologického centra Akademie věd řekl, že mezi opylovače patří například divoké druhy včel, někteří brouci, denní i noční motýli nebo pestřenky. Každý má podle vědce své specifické místo v ekosystému. Hmyz je potřeba chránit, nejlépe ochranou jeho životního prostředí, bez toho hrozí podle vědce kolaps ekosystémů.

V českobudějovické vodní nádrži Bagr se přemnožují sinice a vyskytuje se v ní také nežádoucí invazivní druh ryby slunečnice pestré. Vychází to z průzkumu vědců, kteří se v těchto dnech na vodní plochu v blízkosti centra Českých Budějovic zaměřili. Výsledky mají poskytnout podklad k tomu, jak nádrž využít.