Autor: Ochrana životního prostředí

Ve třetím kole žádostí o dotace na rozvoj venkova se rozdělí 3,5 miliardy korun. Podpora má pomoci s obnovou lesních cest nebo pořízení technologií pro hospodaření v lesích. Směřuje také na snižování emisí skleníkových plynů a amoniaku ze zemědělské výroby. V tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo zemědělství. Žádost o dotace lze podávat přes Portál farmáře od 30. dubna do 21. května.

Jihomoravský kraj ve spolupráci s Jihomoravskou agenturou pro veřejné inovace JINAG připravuje klimatický akční plán, jenž má stanovit hlavní opatření pro adaptaci kraje na změnu klimatu. Na základě dokumentu chce také vytvořit projekt, díky kterému může získat peníze z evropského programu LIFE. Na opatření by mohl dostat deset až 30 milionů eur (v přepočtu asi 245 milionů až 740 milionů korun), řekl novinářům hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

Česko momentálně neplánuje samostatně přispívat do Fondu pro úhradu ztrát a škod způsobených změnou klimatu v nejvíce zranitelných zemích zřízeného na prosincovém klimatickém summitu COP28. Nastavení dalších finančních rámců se bude řešit příští rok na summitu COP29. K představení plánu, jak by Česko do fondu mělo přispívat, vyzvala po summitu řada ekologických spolků.

Láva z erupce sopky, která začala soptit v pondělí na jihozápadě Islandu, tryskala v porovnání s předchozími erupcemi v této oblasti mnohem rychleji. Sopka bude podle ní pravděpodobně soptit i nadále. Předpovědět, jak přesně se bude sopka chovat, je podle ní téměř nemožné. Rychlost, s jakou vyvrhuje lávu, se v čase mění, všechny prognózy se tak musí chápat jako odhady a hypotézy. Zatím není ze sopky podle vědkyně žádné velké množství sopečného prachu, u tohoto typu sopky to pravděpodobně ani nehrozí.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) s blížícím se koncem roku vybízí návštěvníky i místní obyvatele, aby nepoužívali zábavní pyrotechniku a tzv. létající lampiony štěstí. Zákaz ohňostrojů nebo používat zábavní pyrotechniku platí pouze na území národního parku, nikoliv na území jeho ochranného pásma.

Změna klimatu je jednou z největších globálních výzev naší doby. Řekl to na klimatické konferenci COP28 v Dubaji český premiér Petr Fiala. Zároveň jako součást řešení klimatických problémů obhajoval obnovený rozvoj jaderné energetiky, která je podle něj spolehlivá a zároveň čistá. Česká republika je rovněž připravena v příštích čtyřech letech poskytnout až čtyři miliony dolarů (zhruba 90 milionů korun) do světového fondu na pomoc rozvojovým zemím v boji proti klimatické změně, uvedl Fiala.

Česká republika bude na klimatické konferenci OSN COP28 prosazovat stejné pozice jako Evropská unie, zejména to, aby velké světové ekonomiky včas předložily své aktualizované vnitrostátně stanovené příspěvky a dlouhodobé strategie pro zmírňování změny klimatu. Konference v Dubaji začíná ve čtvrtek. Koná se osm let poté, co světoví lídři v Paříži oznámili přelomovou dohodu o snaze omezit globální oteplování.

Česko podle nevládních organizací dlouhodobě dostatečně nepřispívá na politiku týkající se změn klimatu v souladu s mezinárodními dohodami. Příspěvky neodpovídají také podílu, jakým se Česko na znečišťování podílí. Dlouhodobě je to 200 až 300 milionů korun ročně. Jde o peníze, které směřují hlavně do rozvojových zemí. Na tiskové konferenci ekologického hnutí Greenpeace ke klimatické konferenci OSN COP 28 to řekl ředitel Českého fóra pro rozvojovou spolupráci (FoRS) Pavel Přibyl.

Biolog Matyáš Fendrych a zooložka Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy získali Consolidator grant od Evropské výzkumné rady (ERC). Vědci si nyní mohou za finanční podporu, kterou z vědeckých grantů získávají, sestavit vědecké týmy a dále bádat ve svých oborech. Musilová se zabývá výzkumem zraku hlubokomořských ryb, Fendrych se věnuje studiu toho, jak se kořeny rostlin orientují v půdě.

Klima na Zemi se v posledních 100 letech mění, myslí si devět z deseti lidí v Česku, a lidská činnost k tomu zásadně nebo velmi přispívá podle zhruba dvou třetin. Obavy z dopadů změny klimatu má 60 procent lidí, kteří připouštějí změnu klimatu. Vyplývá to z průzkumu, který od konce července do druhé poloviny září udělalo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Proti předchozím průzkumům z let 2020 až 2022 se většinou výrazně nezměnily.