Autor: Živá příroda a krajina, les

Vědci z českobudějovického Biologického centra akademie věd ČR zjistili, že jimi vyvinutý přípravek pomáhá chránit kaštany před klíněnkou jírovcovou a houbovou chorobou. Škůdci způsobují skvrny na listech, které kvůli tomu opadávají. Přírodní přípravek, který tvoří směs dvou druhů užitečných hub, vědci původně vyvinuli pro obohacení půdy a jako obranu proti škůdcům rostlin. Nyní zjistili, že pomáhá chránit i kaštany. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí biologického centra Daniela Procházková.

Buky nakládají s půdní vodou méně hospodárně než smrky, proto bukové lesy v horkých letních měsících vysušují půdu víc než ty smrkové. Zjistili to vědci z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie ČR, kteří porovnávali strategii hospodaření s vodou v obou typech lesů. Postupný nárůst podílu buků v lesích by proto podle odborníků mohl v létě zvýšit půdní sucho a potenciálně ovlivnit množství podzemních vod.

Návštěvnost Chráněné krajinné oblasti Brdy, která je veřejnosti přístupná od roku 2016, vytrvale roste. V letošní turistické sezoně bude zřejmě kolem 100.000 lidí. Od srpna jí pomáhá Dům přírody Brd v areálu památkově chráněného loveckého zámečku Tři Trubky, kam přišlo za tři měsíce 6400 platících návštěvníků.

Příští rok se na Program péče o krajinu vyčlení z národního rozpočtu 200 milionů korun, tedy stejně jako v letošním roce. Program slouží především k financování péče o chráněné krajinné oblasti i další chráněná území. Vzhledem ke kritice pozdního vypisování výzev ministerstvo spustilo přijímání žádostí o podporu už dnes, a to do letošního 14. prosince.

Loni se v Česku pokácelo 18.015 stromů podél silnic, nově vysazeno bylo 10.718. V tiskové zprávě to dnes uvedla ekologická organizace Arnika. I když počet pokácených stromů loni meziročně klesl, podle Arniky byl poměr vykácených k nově zasazeným horší než v letech 2020 a 2019. Arnika také upozornila, že silničních stromořadí v české krajině stále ubývá.

Vysazování stromů má smysl, pohlcují spoustu oxidu uhličitého a dokáží zadržet uhlík. Stromy ale zároveň nedokáží vykompenzovat celou uhlíkovou stopu lidstva. Na on-line semináři Klimatické koalice to dnes řekla Jana Smolíková z neziskové organizace CI2. Takzvané uhlíkové offsety by proto měly být doplňkovým řešením, pro krajinu a přírodu mají mít i další přínos.

Lesy města Rokycan, s 3650 hektary porostů pátý největší vlastník obecních lesů v ČR, zaznamenaly výrazný pokles stromů napadených kůrovcem. Odhalilo jim to druhé letošní satelitní snímkování na všech polesích. Odkrylo jen šest ohnisek, za něž se považují tři a více napadených stromů. Při vůbec prvním snímkování v červenci objevili lesníci 30 nových ohnisek a 70 míst k prověření, řekla mluvčí radnice Adriana Jarošová.

Do tajné fáze letošního hlasování v anketě o Strom roku postoupí z desítky finalistů jen pětice, která bude mít nejvíce hlasů. V předchozích letech se hlasovalo o všech finalistech. V tiskové zprávě o tom za pořadatelskou Nadaci Partnerství informoval David Kopecký. Předchozí titul Strom roku 2022 získala třísetletá hrušeň hnilička z Drásova na Příbramsku. Letos průběžně vede lípa u Nepomyšle na Lounsku, v tajné části hlasování už budou výsledky skryté, aby neovlivňovaly hlasující.

Aktivisté z ekologické organizace Greeanpeace protestovali v Chomutově proti kácení dřeva v Krušných horách. Předtím sledovala organizace pomocí GPS trackeru buky pokácené u Horního Jiřetína. Nejprve se ocitly na skládce dřeva u Mariánského Údolí a teď jsou podle Greenpeace v průmyslové zóně Zadní Vinohrady v Chomutově. U zpracovatelského závodu v Chomutově rozvinuli dnes odpoledne aktivisté transparenty s nápisy „Zločin proti přírodě“, „Místo zločinu vykáceno“ nebo „Nenechme vzácné lesy proletět komínem“.

Sazná nemoc kůry postihující především javor klen se dokáže šířit vzduchem i stovky kilometrů. Zjistili to vědci z Ústavu ochrany lesů Mendelovy univerzity v Brně společně s evropskými kolegy, kteří využili vzorky pylového monitoringu a detekovali pohyb výtrusů houby Cryptostroma corticaleu.