Odpady

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zkoumají, jak lze zlepšit třídění potravinového odpadu na sídlištích. Testují například přísady do sběrných nádob, které by následně tolik nezapáchaly. Výzkumníci o tom dnes informovali na tiskové konferenci. Výzkumný tým Provozně ekonomické fakulty se problematice plýtvání potravin věnuje dlouhodobě, z jeho dřívějších dat vyplývá,

Reuse centrum v Ostravě během dvou let svého fungování prodalo zhruba 100.000 předmětů, které by jinak skončily v odpadu. Zájem o jeho služby vzrůstá nejen v souvislosti s ekonomickou krizí, ale i s příchodem uprchlíků z Ukrajiny. Novinářům to dnes řekli zástupci města a městské odpadové společnosti OZO Ostrava, která centrum zaměřené na opětovné použití starších věcí provozuje.

Možnost třídit bioodpad chce město Pardubice v příštím roce rozšířit na více sídlišť. Jedná o tom se starosty. Zatím třídí zájemci na sídlišti Dubina. Novinářům to řekl primátor Jan Nadrchal (ANO). Bioodpad mohou obyvatelé rodinných domů třídit v Pardubicích 15 let. Před dvěma lety začal pilotní projekt odděleného sběru bioodpadu v sídlištní zástavbě Dubina. Služba je zadarmo.

Obyvatelé Ústí nad Labem budou od příštího roku opět platit poplatek za svoz komunálního odpadu. Poplatek zastupitelé zrušili v roce 2017. Nová vyhláška, kterou dnes schválili zastupitelé, počítá s ročním poplatkem 720 korun za osobu. Děti do 18 let budou od poplatku osvobozeny, senioři nad 65 let zaplatí polovinu. Město by si tak mělo přijít na 32 milionů korun. Pro se vyslovilo 20 zastupitelů, proti bylo deset a zdrželo se šest.

Litoměřice umístily na dalších dvou místech kontejnery na odpad pod zem. Jsou tam i nádoby na kovy. Odborníci nyní prozkoumají, zda je možné je schovat pod zem také v historickém centru na Mírovém náměstí. Přínos podzemních kontejnerů je viditelný hlavně na sídlištích, kde kapacita nádob na odpad často nestačí.

Ústí nad Labem chce po letech zavést poplatek za komunální odpad. Nová vyhláška, kterou budou v pondělí projednávat zastupitelé, počítá s ročním poplatkem 720 korun za osobu. Opoziční hnutí Ústecké fórum občanů (UFO) kdysi poplatek zrušilo a s jeho znovuzavedením nesouhlasí.

Zavedení záloh na PET lahve podporuje 74 procent Čechů, pro zálohy na plechovky je 70 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Iniciativu pro zálohování, která sdružuje velké výrobce nápojů. Podle průzkumu by zavedení záloh výrazně nezměnilo nákupní chování a zhruba 80 procent lidí by PET lahve i plechovky nakupovalo ve stejné míře jako nyní.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) chystá zákon o zálohách na PET lahve, plechovky nebo další produkty. Podrobnosti zatím MŽP nezveřejnilo. Stále vede jednání s výrobci nápojů či odpadovými firmami. Čeká také na návrh nového unijního nařízení o obalech a obalových odpadech, který představí Evropská komise na konci listopadu. Zatím je zálohování pouze dobrovolné. Zavedení záloh na PET lahve i plechovky podporuje podle průzkumu agentury Ipsos většina Čechů.

Ve Vyškově a Bučovicích začali lidé letos v první polovině roku třídit kuchyňský odpad a začátkem listopadu začali třídit i obyvatelé Slavkova u Brna a Ivanovic na Hané. Cílem je, aby tento energeticky využitelný odpad nekončil na skládce, uvedl v tiskové zprávě výkonný ředitel odpadové společnosti Respono Milan Černošek. Kuchyňský odpad se vozí do vyškovské bioplynové stanice a slouží k výrobě tepla a elektřiny.

Nejméně směsného komunálního odpadu v Olomouckém kraji vyprodukovali v roce 2021 lidé v Jeseníku, Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku a Bílé Vodě na Jesenicku. Vyplývá to z výsledků letošního ročníku soutěže Odpadový Oskar, kterou spolek Arnika vyhlásil poosmé. Oceněné obce podle organizátorů soutěže díky třídění vykazují nízkou produkci směsného komunálního odpadu dlouhodobě. Krajské výsledky soutěže Odpadový Oskar byly vyhlášeny v Olomouci.