Zvířata

V Podkrkonoší se v posledních týdnech objevili vlci s menší mírou plachosti. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) byli v regionu opakovaně pozorováni jeden až dva vlci, kteří se přiblížili do vzdálenosti 30 až 40 metrů od člověka. Královéhradecký kraj proto upozornil obce a veřejnost na Trutnovsku a také na Rychnovsku na výskyt vlků s menší mírou plachosti.

Již desátou sezonu zaznamenali přerovští ornitologové na zimovišti v Přerově pobyt racka bělohlavého, který pochází z hnízdiště v jižní části Polska. Příběh o jeho putování mohou detailně sledovat díky kroužkování. Jednoho z velkých druhů racků, kteří žijí převážně na mořském pobřeží severní Evropy, označili žlutým odečítacím kroužkem původně polští ornitologové v květnu 2012 u města Paczków ležícího 120 kilometrů na sever od Přerova.

V plzeňské zoo dnes po tříměsíčním zimním spánku oslavili kulatiny všichni tři medvědi hnědí – brtníci, kteří patří u návštěvníků k nejoblíbenějším zvířatům zahrady. Nejstaršímu Mikymu je 30 let, večerníčkoví Honzík a Eliška jsou o deset let mladší. Oslavy narozenin jsou možné pouze s odkladem, když je v lednu prospí, řekl mluvčí Martin Vobruba.

Čeští vědci zatím nechtějí vypouštět do šumavské přírody další rysy. Neuvážený zásah by podle nich mohl narušit křehkou rovnováhu v populaci ohroženého zvířete. Rysové od svého vypuštění v Česku v druhé polovině 20. století sice ztratili zhruba čtvrtinu ze své genetické různorodosti, v poslední době se ale tento pokles zastavil.

Zoologové Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) prověřují údajná pozorování vlků, která lidé v poslední době začali ve větší míře zveřejňovat. Řadu lidí zaráží, že se někteří vlci chovají obezřetně, ale ne plaše. Podle odborníků je ale takovéto chování časté u mladých vlků, kteří opustili smečku a nemají zkušenosti dospělých jedinců. Až zestárnou, jejich smělé chování ustane. Zoologové národního parku na ověřování svědectví spolupracují s odborníky z Mendelovy univerzity v Brně.

V papouščí zoo v Bošovicích na Vyškovsku letos odchovali zatím 60 mláďat, například amazónky černotemenné či ary žlutokrké. Některé z nich už návštěvníci mohou vidět v expozicích. Zoo letos slaví 15. výročí založení. V sobotu je v plánu program ke dni ptactva. Zahradu tvoří kolem 110 prostorných voliér, k vidění je kolem 350 opeřenců v téměř 60 druzích. Převážnou část tvoří jihoameričtí papoušci, ale jsou tu také papoušci z Afriky či Austrálie.

Zaposlouchat se do pro lidské ucho neslyšitelných echolokačních hlasů netopýrů a vrápenců se budou moci letos návštěvníci Jeskyně Na Špičáku v Supíkovicích na Jesenicku. Ultrazvukové signály místních netopýrů zachytily speciální detektory, které je převedly do podoby slyšitelné člověkem. Jeskyně Na Špičáku bude první v Česku, která turistům nabídne poslech fascinujících signálů netopýrů při standardní prohlídce.

Tělo nosorožce Súdána, který byl posledním samcem svého druhu na světě, bylo vystaveno v muzeu v Nairobi, informovala agentura DPA. Nejslavnější nosorožec severní bílý na světě se vrátil do Keni po pěti letech. Súdán uhynul v Keni v březnu 2018. Následně byl převezen do Česka, kde se odborníci postarali o jeho konzervaci. Od té doby byl vystaven v historické budově Národního muzea, před dvěma týdny ale vycpané tělo Súdána zamířilo zpět do africké země.

Zoopark Chomutov na dnešek připravil oslavu 40. narozenin tuleně kuželozubého. Jde o nejdéle žijícího samce v evropských chovech. Tulení dědeček Kašek si během dne v rámci komentovaného krmení pochutná na svých oblíbených mořských sledích. Zatím se těší dobrému zdraví a nevyžaduje speciální péči.

V České republice se postupem času velmi odlišně vyvíjejí počty jednotlivých druhů ptáků, počet jedinců se ale celkově neliší. Důvodem jsou i globální klimatické změny, uvedla Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK) s odkazem na studii českých vědců. Do Česka stále více migrují jižní druhy, ubývá naopak polních druhů.