(BIO)ZEMĚDĚLSTVÍ A HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA

Do zemědělství je nutné dostat více mladých lidí, shodují se nevládní zemědělské organizace. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) to má být jeden z hlavních cílů příští Společné zemědělské politiky. V zemědělství totiž dlouhodobě chybí zaměstnanci a obor pracovníci stárnou. Počet vysokoškolských studentů zemědělských oborů přitom v ČR v posledních letech výrazně neroste ani neklesá, loni jich bylo přes 26.000, což je zhruba stejně jako předloni.

Ekologické organizace kritizují návrh ministerstva zemědělství, podle kterého by se ekologické dotace vyplácely také zemědělcům, kteří nesplní některé podmínky ke zlepšení stavu krajiny, například požadavek na pěstování více než jedné plodiny na větších farmách nebo vyčlenění části půdy na podporu přírody. Ve společné zprávě to uvedly Hnutí Duha, Česká společnost ornitologická a Světový fond na ochranu přírody (WWF) v Česku.

Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválila v mírnější podobě, než jak ji navrhla vláda. Do vládní předlohy doplnila zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. Upravenou novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.

Vládní návrh na vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy zamířil ve Sněmovně do závěrečného schvalování. Ke druhému čtení se dolní komora dostala po odkladech, když rozsah ochrany čelil kritice části koaličních poslanců kvůli obavám o ekonomický rozvoj. Někteří z nich navrhli další možnosti zmírnění navrhovaných pravidel včetně jejich celkové úpravy. O podobě předlohy by mohla dolní komora hlasovat pravděpodobně v květnu.

Obrat společností, které podnikají v biopotravinách, předloni v Česku vzrostl na 11,3 miliardy korun z 10,22 miliardy korun v roce 2021. Z celkové spotřeby potravin ty v bio kvalitě tvořily 1,65 procenta, informovalo Ministerstvo zemědělství (MZe).

Cíle unijní Zelené dohody (Green Deal) je třeba rozložit v čase tak, aby měli zemědělci víc prostoru se připravit, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) po schůzce s eurokomisařem pro životní prostředí Virginijusem Sinkevičiusem. V Praze spolu jednali také o podpoře chovu sladkovodních ryb a vyvážení snahy chránit kormorány a vlky se zájmy chovatelů, kterým tito ptáci a tyto šelmy způsobují škody, dodal.

Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu negativně ovlivní rozvoj trhu industriálních a dalších nemovitostí. Podle zákona nově nebude možno stavět průmyslové a komerční areály a fotovoltaické elektrárny větší než jeden hektar na produkčně nejkvalitnější české zemědělské půdě.

Rybáři v Ústeckém kraji věří, že letos do revírů doplní tolik ryb, kolik si předsevzali, tedy že splní tzv. zarybňovací plány. Během podzimu vysadili například na 15.000 kilogramů kapra, na jaře byl této ryby nedostatek. V revírech přibylo také 300 kilogramů štiky nebo stovky kilo okouna. Na stavy ryb měli letos vliv dravci a také teplo.

ČR podporuje, aby cíl EU na snížení používání pesticidů o polovinu do roku 2030 zůstal právně nezávazný. Každý stát by si měl ve svém národním plánu vypracovat strategii, jak přispěje k dosažení společného cíle unie. Česko patří k zemím s nejnižší mírou využívání pesticidů a další snížení by pravděpodobně vedlo ke ztrátě produkce některých komodit.

Svatohubertská pouť myslivců uzavře v sobotu 21. října letošní poutní sezonu na Svatém Hostýně na Kroměřížsku. Myslivecká pouť se na významném mariánském poutním místě uskuteční popětadvacáté. Na Hostýně tradičně patří mezi nejnavštěvovanější, řekl za organizátory Josef Dostál, místopředseda Matice svatohostýnské, která poutní místo spravuje.

Ekologové chválí novelu o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF), kterou schválila tento týden vláda. Je to podle nich ale jen první krok, který sám o sobě stačit nebude. Uvedli to zástupci Hnutí Duha v tiskové zprávě. Novela má zabránit výstavbě velkých logistických a nákupních center a fotovoltaických elektráren na nejkvalitnější zemědělské půdě. Zároveň zahrne část krajinných prvků, jako jsou meze, remízky nebo mokřady, do zemědělského půdního fondu a podpoří rozvoj takzvané agrovoltaiky.

Za ulovení divočáka v oblastech s výskytem afrického moru prasat na Frýdlantsku a Mimoňsku v Libereckém kraji dostanou myslivci vyšší odměnu. Naopak za nalezení uhynulého prasete se bude vyplácet méně než dosud. Nově je odměna pro takzvaná uzavřená pásma II v jednotné výši 2000 korun, před tím bylo zástřelné 1000 korun a nálezné 3000 Kč. V tiskové zprávě o tom informoval zástupce mluvčího Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer.

V soutěži o biopotravinu roku letos zvítězila jihlavská Biofarma Sasov se svou bioslaninou z přeštického prasete. Porota vybrala vítěze ze 118 přihlášených potravin v biokvalitě, z toho 70 bylo vín. Soutěž pořádá PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, jehož zástupci dnes v Praze spolu s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) předali ceny vítězům.

Deset dobrovolníků z různých koutů Evropy pomáhá se zemědělskými pracemi na ekologické farmě v Českých Kopistech na Litoměřicku. Věnují se sklizni různých plodin, například cibule, práci kolem statku a vyměňují si poznatky z oboru zemědělství ze svých zemí. Dobrovolníci budou nedaleko Terezína do 9. srpna. Chtějí se seznámit i s okolím, aby poznali českou kulturu.

Nový ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) chce před předložením novely mysliveckého zákona najít podobu legislativy, na které se shodne s vládní koalicí i nevládními organizacemi. Týká se to i minimální výměry honiteb, což je jedno z témat, ke kterému se řada organizací již vyjadřovala. Ministr to dnes řekl na tiskové konferenci po uvedení do úřadu. Původně ministerstvo očekávalo, že sporné body legislativy se budou spíše řešit až při projednávání v Poslanecké sněmovně.

Produkují bylinky, zeleninu i ryby s minimální spotřebou vody. Unikátní aquaponickou farmu od Berouna podporuje ve finále E.ON Energy Globe i food blogerka Markéta Pavleje. Na začátku byl sen dvou kamarádů o ekologicky udržitelné a lokální produkci potravin. A ten sen postupně získával reálnou podobu. Dnes v malé středočeské obci u Berouna funguje jedna z největších aquaponických farem ve střední Evropě.

Zničení Kachovské přehrady ovlivní tamní mikroklima i životní prostředí, ropné látky se budou z přírody odbourávat týdny až měsíce. Zemědělskou půdu v oblasti přehrady by měla záplava ovlivnit jen krátkodobě. Problém ale budou mít zemědělci především se závlahami, uvedl prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

Nejkvalitnější zemědělskou půdu nově nebudou moct zabrat obří logistická a nákupní centra. Navrhuje to novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou dnes novinářům představil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela by mimo jiné měla také přispět k rozvoji takzvané agrovoltaiky. Hladík hodlá novelu předložit vládě koncem dubna, v platnost by podle něj mohla vstoupit začátkem roku 2024.

Farmáři, kteří nemohou hubit hraboše jedem, mohou získat kompenzaci za zničenou úrodu od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Podle rozsahu zničení úrody mohou získat od 2000 do 20.000 Kč. Přípravky na hubení hrabošů se nesmějí používat v oblastech, kde se vyskytuje kriticky ohrožený sýček obecný a sova pálená.

Téměř pět milionů korun chce rozdělit Jihomoravský kraj vodním záchranářům, včelařům a neziskovým organizacím. Vodní záchranáři by měli dostat 2,5 milionu korun, uvedla v tiskové zprávě mluvčí kraje Alena Knotková. V dotačním programu včelařů je téměř 1,5 milionu. Milion dostanou neziskové organizace jako například Armáda spásy nebo Český červený kříž. Podporu ve všech třech oblastech musí ještě schválit zastupitelé.

Ekologické zemědělství (EZ) v ČR se soustřeďuje hlavně v horských a podhorských oblastech, kde je 90 procent všech farem. Vyplývá to z poslední ročenky ekologického zemědělství ministerstva zemědělství. Podle ní se v roce 2021 ekologicky hospodařilo na 558.124 hektarech, což odpovídá 15,7 zemědělské půdy. Podíl orné půdy v režimu ekologického zemědělství se podle zprávy meziročně zvýšil o zhruba deset procent na 103.000 hektarů.

Na český trh vstoupila dánská společnost Agreena, která se věnuje takzvanému regenerativnímu zemědělství. Jde o hospodaření zaměřené na šetrný přístup k půdě například omezením orby nebo využití hnojiv. Nabízí také možnost získat certifikáty za ukládání uhlíku do půdy, které lze prodat. Novinářům to řekl výkonný ředitel společnosti Simon Haldrup.

Investice do technologií šetrných k přírodě, zvířatům a krajině podpoří ministerstvo zemědělství (MZe) do roku 2027 přibližně deseti miliardami korun. Zemědělci budou moci dotaci použít například na robotická zařízení nebo systémy automatického řízení traktoru. Žadatel bude moci získat až 30 milionů korun. Příjem žádostí o podporu začne letos v létě, uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě. Dotace mají umožnit nákup technologií šetrných k životnímu prostředí.

Podpora obnovitelných zdrojů energie v zemědělství by měla směřovat pouze k firmám, které se oboru věnují. V tiskové zprávě to uvedl Zemědělský svaz ČR. Rozvoj takzvané agrovoltaiky chce podpořit ministerstvo životního prostředí (MŽP) tím, že umožní instalaci fotovoltaických panelů například ve vinicích nebo sadech.

Monitoring eroze zemědělské půdy v Česku zaznamenal za posledních deset let přes 2500 erozních událostí, z toho na více než 260 místech se objevily opakovaně. V tiskové zprávě to uvedl Státní pozemkový úřad (SPÚ). Podle ekologů z Hnutí Duha může být případů výrazně více, protože monitoring vyplývá z dobrovolného hlášení.

Nový biostimulátor růstu nazvaný MTU, který vyvinuli čeští vědci, dokáže snížit spotřebu dusíkatých hnojiv až o 15 procent a zvýšit výnosy plodin. Látka také zvyšuje odolnost rostlin proti vysokým teplotám a suchu. Novinářům to řekl Jaroslav Nisler z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, který na jejím vývoji pracoval přes deset let. Licenci na výrobu látky vlastní britská společnost Intracrop,

Ministerstvo zemědělství (MZe) v příštích třech letech rozdělí 251 milionů korun v programu Země mezi 22 výzkumných projektů. Projekty byly vybrány podle aktuálních a dlouhodobých cílů rozvoje českého zemědělství, zaměří se mimo jiné na snížení spotřeby pesticidů nebo hnojiv.

Ekologická organizace Hnutí Duha dnes vyzvala ministerstvo zemědělství k dalšímu snižování využití syntetických pesticidů v zemědělství a podpoře monitoringu jejich spotřeby v EU. Ekologové dopoledne v Praze výzvu předali zástupcům ministerstva zemědělství (MZe). Na pozdějším setkání s médii uvedli, že není možné říci, zda a o kolik spotřeba pesticidů v Česku klesla, neboť chybí data.

Ministerstvo životního (MŽP) prostředí vydalo souhlasné stanovisko ke strategickému plánu zemědělských dotací na další období mezi lety 2023 až 2027. Připojilo k němu připomínky, které může ministerstvo zemědělství do finální podoby plánu zapracovat před tím, než ho předloží ke schválení vládě.

Projekt vědců Mendelovy univerzity v Brně a dalších partnerů pomůže pěstitelům zeleniny zavčas odhalit škodlivé organismy, které způsobují největší ztráty. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.

Platnost certifikátu biopotravin nebo bioproduktů se zřejmě prodlouží až na 26 měsíců. Zároveň se zvýší horní hranice peněžité pokuty za klamání spotřebitele v souvislosti s prodejem výrobků označených tak, že pocházejí z ekologického zemědělství. Novelu zákona o ekologickém zemědělství, která tyto novinky přináší, dnes schválil Senát.

Petici za navrácení deseti procent zemědělské půdy přírodě spustila na internetu liberecká ekologická organizace Čmelák. Jedním z cílů je, aby krajina byla odolnější vůči změnám klimatu. V tiskové zprávě o tom dnes informovali zástupci Čmeláku.  

Priority českého předsednictví v zemědělství budou potravinová bezpečnost, snižování spotřeby pesticidů nebo prevence odlesňování a podpora lesnictví. České předsednictví by se také mělo zabývat rybolovem a označováním potravin. Na setkání s novináři to dnes řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Předsednictví bude podle něj také poznamenané válkou na Ukrajině.      

Ochrana půdy nebo problematika světelného znečištění budou patřit mezi témata, na která se chce za svého blížícího se půlročního předsednictví v Radě EU v ekologické oblasti soustředit Česká republika. Novinářům to řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková, která se ve Stockholmu zúčastnila konference Programu OSN pro životní prostředí Stockholm+50.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) podle ekologů usilováním o odklad environmentálních opatření, jako je střídání plodin nebo vyčlenění neprodukčních ploch, riskuje zhoršení biodiverzity a kvality půdy. V tiskové zprávě o tom informovalo Hnutí Duha. Ministr odsunutí těchto opatření zdůvodňuje potřebou zachování potravinové bezpečnosti.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začíná rozhodovat o dotacích na ošetřování trvalých travních porostů. Mezi 12.238 žadatelů bude z Programu rozvoje venkova rozděleno 2,82 miliardy korun. Jedná se podle něj o podporu ze skupiny Agroenvironmentálně-klimatických opatření (AEKO) a navazujících závazků (NAEKO).

Zemědělství by pomohlo, kdyby mnohem více dotací mohli zemědělci využít na nákup moderní techniky a technologií, z nichž mohou profitovat jak velké, tak malé podniky. Naopak by se tvůrci společné zemědělské politiky Evropské unie neměli primárně zaměřovat na to, jaké zemědělce zvýhodnit podle velikosti, uvedl v tiskové zprávě Lubor Lacina z Provozně-ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

V Litomyšli na Svitavsku vznikne jedna z prvních biometanových stanic v Česku. Zemědělské družstvo chovatelů a pěstitelů rozšíří využití bioplynu, který vyrábí ve své stanici. Nadále z něj bude vyrábět elektřinu a k tomu bude bioplyn čistit na biometan, což bude další zdroj energie. Následně ho vtlačí do plynárenské rozvodné sítě. Postaví také čerpací na stlačený zemní plyn. Investice je za 50 milionů korun, uvedla firma v tiskové zpráv

Pro rozšíření agrofotovoltaiky, která kombinuje zemědělskou a energetickou výrobu, je podle svazů potřeba změna legislativy. Současná úprava zákona agrivoltaiku neumožňuje, protože k instalaci fotovoltaických elektráren je potřeba vyjmout půdu ze zemědělského fondu. Ve společné tiskové zprávě to dnes uvedly Aliance pro energetickou soběstačnost, Agrární komora České republiky, Ovocnářská unie České republiky a Zelinářská unie Čech a Moravy.

Ministerstvo zemědělství (MZe) by mělo úpravám strategického zemědělského plánu věnovat více času, uvedlo dnes Hnutí Duha v tiskové zprávě. Do poloviny ledna, jak ministerstvo zamýšlí, ho Evropské komisi poslat nemusí, doplnilo hnutí. Ekologové požadují v dokumentu změny, které povedou k vyšší ochraně přírody. Právě nová verze plánu má být podle dřívějšího vyjádření MZe ekologicky ambicióznější.

Statek Vodňanský v Blíževedlech na Českolipsku je podle ekologického Hnutí DUHA příkladem správného zemědělství. Farmáři tam hospodaří zhruba na 300 hektarech a snaží se na menších polích pěstovat různé plodiny. Mezi jednotlivými plochami nechávají dostatečný prostor pro drobnou zvěř, hmyz a ptáky, a to za pomoci neprodukčních krajinných prvků, jako jsou remízky.

Technokratické zvyšování ploch v ekologickém zemědělství by mohlo zapříčinit rozpad trhu s biopotravinami, varuje Zemědělský svaz ČR. Pokud nebude dostatečně vysoká poptávka, klesly by ceny a byli ohroženi stávající producenti, uvedl předseda svazu Martin Pýcha ke koaliční smlouvě nastupující vlády. Ta počítá, stejně jako evropská strategie Farm to Fork (od zemědělce ke spotřebiteli)

Zemědělský svaz ČR kritizuje kladné stanovisko europarlamentu ke strategii Od zemědělce ke spotřebiteli. Podle mluvčího svazu Vladimíra Píchy europoslanci strategii schválili, i když si uvědomují její dopady. Svaz už dříve na základě studií varoval před zdražováním potravin právě v důsledku evropských strategií.

V Česku se v posledních letech odehrává boj o zemědělskou půdu, její celková rozloha se snižuje, zejména kvůli výstavbě, zatímco tržní cena stoupá. Za posledních 15 let se cena ztrojnásobila, informovala v tiskové zprávě Mendelova univerzita v Brně.
Většina zemědělských podniků se snaží půdu odkupovat od menších vlastníků, kteří ji dosud pronajímali,

Veletrh pro živočišnou výrobu Animal Tech a Národní výstavu hospodářských zvířat, které dnes končí na brněnském výstavišti, navštívilo od neděle 20.000 lidí. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí Veletrhů Brno Jaroslav Bílek s tím, že šlo převážně o odborníky. Šlo po roce a půl o první větší akci s návštěvností přes 10.000 lidí, poslední takovou byl Motosalon v březnu 2020, na který přišlo za čtyři dny 55.000 lidí.

Mléko, které je vhodné pro lidi s alergií na mléčnou bílkovinu nazývanou kasein, nabízí na veletrhu Animal Tech spojeném s Národní výstavou hospodářských zvířat Svaz chovatelů normandského skotu. Takzvané A2 mléko pochází právě jen od tohoto plemene a lidé mohou na veletrhu ochutnat z něj vyrobenou zmrzlinu.

Od října začne fungovat nová pražská příspěvková organizace zabývající se rozvojem fotovoltaiky a dalších zdrojů obnovitelné energie. Založení organizace s názvem Pražské společenství obnovitelné energie dnes schválili radní. Jejím hlavním úkolem má být budování fotovoltaických panelů na střechách městských budov,

Geneticky modifikované plodiny (GMO) mají v pěstování velký potenciál. Dnes se tom shodla většina stranických odborníků na zemědělství v předvolební diskusi na agrosalonu Země živitelka. V Evropské unii je používání geneticky upravených plodin značně omezené, většina schválených se používá ke krmení hospodářských zvířat. Uměle upravené mohou být některé potraviny z dovozu.

Spotřeba přípravků na ochranu rostlin loni meziročně klesla o 4,3 procenta na 11,05 milionu kilogramů. Na svém webu to uvedlo ministerstvo zemědělství. Největší pokles podobně jako v minulých letech byl u nejpoužívanější skupiny přípravků – u herbicidů a desikantů. Herbicidy jsou postřiky proti nežádoucím rostlinám jako jsou plevele nebo invazní rostliny, …

Vítězkou letošního ročníku soutěže o nejlepší podnikatelský záměr Podnikavá hlava, kterou vyhlašuje Vědeckotechnický park Univerzity Palackého (UP) v Olomouci, se stala Dominika Sokolová se svým projektem funkční evidence pro chovatele stád Festada. Kromě celkové výhry projekt získal i Cenu Inovačního centra …

Ze Zprávy o životním prostředí České republiky 2019 vyplývá, že užívání pesticidů se poslední roky pomalu snižuje. Přispěl tomu i tlak organizací jako Hnutí DUHA či evropských ekologických organizací. Pesticidy v nadlimitním množství nebo “koktejlech” však lze stále nalézt zejména ve vodě, ale i v jídle. …

Vědci budou severně od Brna pátrat v lesích po historických pozůstatcích lidské hospodářské činnosti. Cílem projektu, který spojuje lesnictví s památkovou péčí a archeologií, je vytvořit postupy, jak podobné památky chránit. O projektu informovala v tiskové zprávě Mendelova univerzita v Brně, jejíž vědci projekt vedou. …

L Šumavský národní park zahájil ve spolupráci s dalšími organizacemi i veřejností monitoring losa evropského. Cílem akce je zjistit, kolik kusů této zvěře na území žije. Podle odhadů se na Šumavě a v okolí vyskytuje přibližně 15 jedinců. „Samozřejmě, že se nikdy úplně přesně nedozvíme, kolik kusů losa zde žije. Ale tato akce má pomoci v tom, abychom …

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zkoumají možnosti využití hmyzu jako krmiva pro hospodářská zvířata. V budoucnu by se mohl stát cenným zdrojem bílkovin. S předpokládaným růstem světové populace se totiž zvýší také spotřeba živočišných produktů o 60 až 70 procent. Na polích si tak budou konkurovat plodiny pro přímou lidskou spotřebu …

Společnost FARMY.CZ zveřejnila každoroční ZPRÁVU O TRHU S PŮDOU. Ve zprávě jsou uvedeny výstupy z monitoringu tržních cen zemědělské půdy za období let 2004 až 2020 s podrobnějším rozborem situace na trhu v roce 2020. …

Zlatou medailí organizátoři třetího ročníku programu Pestrá krajina odměnili dnes čtyři farmáře. Akci organizuje Asociace soukromého zemědělství, oceněné rodinné farmy vytvářejí podle předsedy hodnotitelské komise Daniela Pitka mimořádný přínos pro českou krajinu. …

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začal vydávat rozhodnutí na Platbu pro mladé zemědělce. O tuto dotaci si v rámci Jednotné žádosti 2020 zažádalo 3 985 uchazečů. Celkem se mezi ně rozdělí cca 168 milionu korun. Sazba na jeden hektar je 1 822,09 korun. …