Kolik mrtvého dřeva by mělo zůstávat v lese, by měl jasně stanovit nový zákon o lesnictví. Změny v novele zákony doporučuje přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby. Podle něj se většina mrtvého dřeva v posledních letech sbírá a půdě poté chybí živiny. Zároveň dodal, že by zákon měl stanovit povinnost pěstovat smíšené lesy bez ohledu na stáří stromů a ponechat v lese i staré stromy. Novelu zákona mají na podzim projednávat zákonodárci.

Amatérský český mykolog našel na Pálavě vzácnou houbu, která dosud rostla jen ve Spojených státech. Vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR ji identifikovali jako. Patří mezi vzácné a chráněné druhy a vyskytuje se v horských lesích na západě Spojených států. V Evropě se našla poprvé.

Rozmanitost rostlin v evropských lesích, mokřadech a na loukách rychle ustupuje jednotvárnosti. Dlouhodobý trend potvrzují data, která shromáždili botanici z Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s více než 250 vědci z většiny evropských zemí. Jde o dosud nejrozsáhlejší soubor dat, který umožňuje hodnotit změny flóry, vegetace a biotopů napříč kontinentem, uvedl mluvčí univerzity Radim Sajbot.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) se začátkem houbařské sezony začal tento týden na svém webu znovu zveřejňovat průběžně aktualizovanou mapu republiky, na níž s ohledem na srážky, půdní vlhkost či teploty posledních dnů odhaduje pravděpodobnost růstu nejčastěji sbíraných hub v zemi. Meteorologové nicméně upozornili na to, že faktický výskyt hub závisí na konkrétní lokalitě a tamních podmínkách, a proto je třeba brát mapu v celorepublikovém měřítku s určitou rezervou.

Lesy na Liberecku obohatí letos téměř 60.000 sazenic listnáčů a jedlí. Vysadí je místní Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody. Jde o součást dlouhodobého projektu. Včetně vybudování oplocenek na to nadace vydá v tomto roce zhruba 2,5 milionu korun, informoval o tom její ředitel Ondřej Petrovský.                  

Spolky, obce, školy, církve a další právnické osoby mohou od Nadace partnerství letos získat až 100.000 korun na výsadbu stromů, obnovení studánky či polní cesty. Cílem iniciativy je posílit odolnost krajiny a měst vůči dopadům klimatické změny, uvedl mluvčí nadace David Kopecký. Ve výzvě Sázíme budoucnost lze žádat o peníze na výsadby stromů či keřů a následnou péči o ně, nově ale žadatelé mohou do svých projektů zahrnout i další sérii adaptačních opatření ve volné krajině.

Krajský soud v Ústí nad Labem dnes opět odročil hlavní líčení s Jiřím Lobotkou, který je obžalován ze založení požáru v Národním parku České Švýcarsko. Stále není jasné, zda hlavní líčení chápe. Soud si proto vyžádá znalecké psychiatrické posouzení. Jednání bude pokračovat 27. května. Obžalovaný ve čtvrtek přiznal založení menších požárů na Děčínsku, způsobení největšího požáru v historii ČR odmítá.

Jaký hluk vydávají rostliny, jak vypadá největší semínko nebo co všechno se dá vyčíst z letokruhů odhalí experti Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze u příležitosti Dne fascinace rostlinami. Akce se uskuteční v pražské botanické zahradě v ulici Na Slupi v pátek 17. května od 9:30 do 16:30. Mimo interaktivní program jsou pro návštěvníky připravené také komentované prohlídky skleníků, informoval o tom mluvčí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) Michal Andrle.

Nové mokřady a tůně vzniknou v Libereckém kraji díky takzvaným norským fondům. Cílem projektu libereckého Institutu pro udržitelný rozvoj (IPUR) je zpestřit krajinu a zlepšit podmínky pro život více než 20 chráněných druhů rostlin a živočichů. Jeho klíčovým výstupem je 77 nových tůní na území kraje, nejvíc jich krajinu zpestří v okolí Jablonného v Podještědí a u Nového Boru, sdělil za institut Jan Korytář. Z norských fondů získala organizace na projekt 5,2 milionu korun.

Státní podnik Lesy ČR podle organizace Greenpeace možná pokácí odhadem víc než 15.000 starých stromů v Krušných horách. K pokácení zhruba 3800 z nich dal svolení Krajský úřad Ústeckého kraje. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) později zamítlo odvolání Greenpeace a kácení starých bučin v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří tak posvětilo, řekl mluvčí organizace Lukáš Hrábek. Mluvčí státního podniku Eva Jouklová mimo jiné řekla, že zásahy v bučinách spočívají v jejich prosvětlení, aby se vytvořily podmínky pro jejich přirozenou obnovu.

Po kůrovcové kalamitě se mnohdy místo smrků vysázely buky, které jsou více odolné a do české přírody přirozeně patří. Zároveň se umí lépe přizpůsobit klimatické změně než právě smrky, jelikož umí dobře nakládat s vodou v létě. Odborníci se nicméně shodují v tom, že to může mít vliv na přírodní rozmanitost lesů a smrky mohou být brzy ohroženou dřevinou

Lesy ČR obnovily za devět milionů korun dvě zaniklé historické nádrže a tůň s vodou ze zámecké studánky. Výletní místo poblíž státního zámku Kozel na Plzeňsku má přilákat turisty a návštěvníky zámeckého parku. Vede tam naučná stezka z nedaleké zříceniny hradu Lopata i vyhlídky Mariina skála. Obě nádrže Kamýky a U Kostelíka byly dlouhodobě takřka bez vody a bezpečnostního přelivu, řekla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Čeští vědci v současné době bádají s pomocí molekulárních metod, jak bakterie v polárním potoce získávají energii ze světla a jak funguje jejich fotosyntéza. Objev by mohl v budoucnu pomoci při produkci cenných látek závislých na fotosyntéze, informoval o tom Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR.

Ekologické Hnutí Duha předalo na happeningu před ministerstvem zemědělství v Praze výzvu na úpravu lesnického zákona, kterou podepsalo 85.733 lidí. Požaduje například zrušení povinného podílu listnáčů a jedlí nebo omezení holosečí. Připomínky převzal ředitel pro řízení Sekce lesního hospodářství ministerstva Patrik Mlynář.

Věděli jste, že na celém světě se slaví den věnovaný výsadbě v jakékoli možné podobě, od sázení v zahradě po pomoc organizacím nebo dokonce jen šíření povědomí o důležitosti rostlin?

Symbolicky na Mezinárodní den lesů spouští organizace Greenpeace ČR novou kampaň Zachraňme přírodu. Navazuje na svou snahu omezit kácení stromů ve starých lesích. V Česku se ekologická organizace zaměří především na vznik nových chráněných území a zlepšení ochrany ekosystémů, informovala Greenpeace.

Ochránci přírody v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava likvidovali ohniska, která se v lokalitě začala šířit. Jde o nepůvodní druh kaktusu, který by mohl ohrozit tamní vegetaci, řekl Jiří Kmet z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

České lesy zažily během 20. století změny, jsou nyní méně pestré a více jednotvárné. V lesích je větší počet stinných porostů s nadbytkem živin. Výzkum vědců z Botanického ústavu Akademie věd (AV ČR) ukázal, že největší úbytek se projevil u světlých lesů na chudých půdách, jako jsou doubravy a bory. Tmavší lesy na bohatších půdách, jako jsou třeba bučiny, naopak přibyly. O studii, jejíž výsledky autoři publikovali v časopise New Phytologist, informoval ústav.

Habry obecné v Lanžhotě na Břeclavsku letos vyrašily podle vědců extrémně brzy, kvůli teplému únoru nejdříve za 74 let pozorování. Nejde přitom o lokální výkyv, ale jev v celé střední Evropě, uvedli odborníci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. V únoru bylo v zemi podle Českého hydrometeorologického ústavu v průměru 5,7 stupně a měsíc se stal nejteplejším únorem na území ČR od roku 1961. Byl dokonce teplejší než většina březnů.

Nejstarší stromy na nejvyšším vrcholu Jeseníků Pradědu a na Králickém Sněžníku jsou staré více než 400 let. Ukázaly to výzkumy, který se zaměřily na nejcennější lesní ekosystémy v těchto rezervacích. Pomocí analýzy letokruhů popisují, jak vybrané porosty vznikly, odborníci se zaměřili také na jejich strukturu i na to, jaké organismy je obývají.

Lesy České republiky obnovily za 1,7 milionu korun historickou vodní nádrž v lesích u obce Běstvina na Chrudimsku. V jejím okolí vzniklo i sedm tůní. V lokalitě se zlepší hydrologické podmínky, uvedly Lesy ČR.
Nádrž měla protrženou hráz, byla porostlá náletovými dřevinami. Její obnova trvala rok. Lesy nejdřív odtěžily letitý sediment, instalovaly požerák, což je typ vypouštěcího zařízení, a betonové výpustné potrubí.

Železniční doprava vypouští z celého sektoru nejméně emisí do ovzduší, a bude tak mít podle odborníků zásadní roli ve snaze dosáhnout cílů Zelené dohody pro Evropu. Propojením soukromého a veřejného sektoru může evropský železniční průmysl vyvinout technologie, které mu umožní do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Evropská unie a její železniční sektor tím mohou poměrně zásadně pomoci v řešení celosvětového problému se změnou klimatu, uvedla ředitelka Asociace podniků českého železničního průmyslu Marie Vopálenská.

Ochránci přírody vyzvali ministra životního prostředí Petra Hladíka a ministra zemědělství Marka Výborného (oba KDU-ČSL), aby zastavili další destrukci Ždánického lesa na jihu Moravy. I přes sliby se v něm podle nich znovu intenzivně kácelo a těžká lesní technika tam rozryla rozsáhlé oblasti, uvedl mluvčí ekologické organizace Greenpeace ČR Lukáš Hrábek.

Česko podle ekologické organizace Greenpeace nedostatečně chrání vzácné lesy v evropsky významných lokalitách patřících do sítě Natura 2000. Greenpeace proto dnes podala stížnost k Evropské komisi (EK). Informovala o tom v tiskové zprávě. Organizace dlouhodobě upozorňuje především na pochybení úřadů při schvalování lesních hospodářských plánů, které umožňují kácení ve Východním Krušnohoří. Už dříve si kvůli tomu stěžovala například u ombudsmana.

V lesích, které v Česku v uplynulých letech narušila kůrovcová kalamita, se objevily desítky ohrožených druhů živočichů a rostlin. Z brouků kůrovcová kalamita umožnila mimo jiné návrat potemníka Corticeus fraxini, který nebyl v Čechách vůbec znám a na Moravě byl velmi vzácný. Čeští vědci to zjistili při sledování vývoje kalamity na 45 místech v Nízkém Jeseníku, na Českomoravské vrchovině a v jižních Čechách.

Porosty modřínu opadavého v Nízkém Jeseníku obsahují podle vědců výrazný podíl genetického materiálu alpského původu, což v budoucnu může ohrozit populaci této jesenické dřeviny. Nejvyšší míru alpských genetických příměsí odborníci zjistili v oblastech ležících mimo původní areál rozšíření jesenického modřínu a v běžných hospodářských lesích, sdělil Jan Řezáč z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, jehož pracovníci genetickou variabilitu modřínů rostoucích v Nízkém Jeseníku zkoumali pomocí molekulárně genetických metod.

Kvůli mimořádně teplému počasí rozkvetly v těchto dnech lísky, podle meteorologů tak v Česku začala pylová sezona. Její posunutí do února pozorovali i v předchozích letech. Pokud vysoké teploty vydrží, brzy rozkvete i další pylový alergen – olše, uvedla Lenka Hájková z oddělení biometeorologie Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Bílé sněženky, žluté talovíny, růžové kaliny i další květy a pupeny ohlašují v brněnské botanické zahradě blížící se jaro. Rostliny nakvétají v podstatě na den přesně jako v předchozích třech letech. Průběh zimních měsíců byl téměř stejný, uvedla s odkazem na diagram teplot a srážek odborná pracovnice zahrady Hana Ondrušková.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) eviduje v posledních pěti letech úbytek černých skládek téměř o polovinu. Zatímco v roce 2018 lesníci našli v lesích přes 630 skládek, loni jich bylo 322 a předloni 337. Podnik, který spravuje téměř polovinu lesů v zemi, úbytek skládek přičítá osvětě a tomu, že lidé více třídí. Likvidace černých skládek nadále stojí statisíce korun, řekla mluvčí LČR Eva Jouklová.

Přístaviště pro rekreační lodě u Malých Žernosek na Litoměřicku možná nevznikne. Podle Chráněné krajinné oblasti (CHKO) České středohoří se v lokalitě vyskytují zvláště chráněné druhy živočichů. Ministerstvo životního prostředí proto zamítlo odvolání Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC ČR) proti rozhodnutí CHKO, které už dřív vyhovělo spolku Děti Země a stavbu zamítlo. Mluvčí ŘVC ČR Jan Bukovský řekl, že rozhodnutí podnik vyhodnocuje, aby mohl rozhodnout o dalším postupu. Proti rozhodnutí ministerstva se nelze odvolat.

Anketu o nejoblíbenější alej roku 2023 vyhrálo lipové stromořadí vedoucí ke klášteru na Hoře Matky Boží u Králík na Orlickoústecku. Z 83 nominovaných alejí získalo nejvíce hlasů, 1157. Informovalo o tom pořádající sdružení Arnika. Soutěž má podnítit zájem veřejnosti o stav veřejné zeleně, vítězem jejího předchozího ročníku byla lipová alej na Uhlířském vrchu v Bruntále.

Dopady změny klimatu na růst topolů osikovitých nejsou vždy negativní, roli hraje i místo, kde strom roste. Výsledek výzkumu, který dělal brněnský dendrolog Martin Šenfeldr z Mendelovy univerzity v Severní Americe, odborníky překvapil. Očekávali, že dopady klimatických změn budou všude stejné, vyplývá to z tiskové zprávy zveřejněné Mendelovou univerzitou.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) dokončila poslední ze tří rozsáhlých projektů na obnovu mokřadů a udržení vody v krajině. V letech 2010 až 2014 šlo o projekt Stabilizace významných lesních ekosystémů, v období 2014 až 2015 o projekt Stabilizace vodního režimu a v letech 2021 až 2023 o projekt nazvaný Revitalizace mokřadů na vybraných plochách.

Zemědělci s využitím dotace na zakládání takzvaných agrolesnických systémů v loňském roce vysadili 61.000 stromů na 610 hektarech zemědělské půdy. Zemědělci získali na podporách dohromady 66 milionů korun. Stromy se sází na pozemcích, které dále slouží k pěstování plodin nebo jako pastvina. Dotace budou moci farmáři čerpat i na následnou údržbu stromů, uvedlo ministerstvo zemědělství.

Greenpeace podala stížnost k veřejnému ochránci práv kvůli plánům na kácení na území Evropsky významné lokality Východní Krušnohoří. Poukazuje na pochybení úřadů při schvalování lesních hospodářských plánů, které umožňují narušování vzácných starých bučin rozsáhlou těžbou.

Nejstarší buk v Česku je podle zjištění vědců z České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze v Krušných horách na svahu Jánského vrchu u Horního Jiřetína na Mostecku. Začal růst v 16. století, kdy na českém trůnu seděl první zástupce rodu Habsburků. Nejstarší buk v Česku roste v hospodářském lese, který má od roku 2021 tzv. smluvní ochranu a je v bezzásahovém režimu.

Velmi vzácný druh ibišku Hibiscus fragilis vykvetl v těchto dnech ve sbírkových sklenících v areálu Výstaviště Flora Olomouc. Ve volné přírodě tento ibišek roste pouze v horských oblastech ostrova Mauricius. Odborníci jeho četnost v tamní přírodě odhadují na několik desítek rostlin. Na sociálních sítích o tom informovalo Výstaviště Flora.

Letošní rok bude v botanické zahradě v pražské Troji věnován tématu tropů. Zahrada tak oslaví 20. výročí otevření největší expozice skleníku Fata Morgana. „Návštěvníci se mohou těšit na výstavu o skleníku, výstavu motýlů, takzvanou hmatovou výstavu nebo na zrekonstruovanou vinotéku na Vinici svaté Kláry,“ řekl ředitel botanické zahrady Bohumil Černý.

Novela lesního zákona, kterou připravuje ministerstvo zemědělství, by měla zjednodušit hospodaření ve výmladkových lesích jako alternativu k běžnému způsobu hospodaření. „Takzvané pařezení je způsob hospodaření, kdy stromy nerostou ze semen, ale po seříznutí stromů z pařezů, kořenů nebo zbytků kmene,“ uvedlo ekologické Hnutí Duha.

Nadace Ivana Dejmala z Liberce v minulém roce na projekty k obnově přírody přispěla třemi miliony korun, jde o obdobnou částku jako v předchozích letech. Nadace loni podpořila sázení stromů či zadržováním vody v krajině. „Pokračovala i s podporou ekologické výchovy dětí či kampaní na záchranu tetřívka v Jizerských horách“, dodal ředitel nadace Ondřej Petrovský.

Křídla hmyzu se mohla vyvinout ze žaber, uvádí nová studie českých vědců. Teorii vyvozují na základě zkoumání zkamenělin, které společně s německými kolegy nalezli v lomu v Dolním Sasku. Zkameněliny larev mají několik zploštělých výběžků připomínajících žábry nutné k přežití ve vodě a zároveň základy křídel v hrudní části. Jejich struktura je navíc velice podobná žaberním výběžkům. V tiskové zprávě to uvedl Entomologický ústav Akademie věd ČR.

Vědci z českobudějovického Biologického centra akademie věd ČR zjistili, že jimi vyvinutý přípravek pomáhá chránit kaštany před klíněnkou jírovcovou a houbovou chorobou. Škůdci způsobují skvrny na listech, které kvůli tomu opadávají. Přírodní přípravek, který tvoří směs dvou druhů užitečných hub, vědci původně vyvinuli pro obohacení půdy a jako obranu proti škůdcům rostlin. Nyní zjistili, že pomáhá chránit i kaštany. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí biologického centra Daniela Procházková.

Buky nakládají s půdní vodou méně hospodárně než smrky, proto bukové lesy v horkých letních měsících vysušují půdu víc než ty smrkové. Zjistili to vědci z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie ČR, kteří porovnávali strategii hospodaření s vodou v obou typech lesů. Postupný nárůst podílu buků v lesích by proto podle odborníků mohl v létě zvýšit půdní sucho a potenciálně ovlivnit množství podzemních vod.

Návštěvnost Chráněné krajinné oblasti Brdy, která je veřejnosti přístupná od roku 2016, vytrvale roste. V letošní turistické sezoně bude zřejmě kolem 100.000 lidí. Od srpna jí pomáhá Dům přírody Brd v areálu památkově chráněného loveckého zámečku Tři Trubky, kam přišlo za tři měsíce 6400 platících návštěvníků.

Příští rok se na Program péče o krajinu vyčlení z národního rozpočtu 200 milionů korun, tedy stejně jako v letošním roce. Program slouží především k financování péče o chráněné krajinné oblasti i další chráněná území. Vzhledem ke kritice pozdního vypisování výzev ministerstvo spustilo přijímání žádostí o podporu už dnes, a to do letošního 14. prosince.