Zemědělci budou moct od podzimu žádat o podporu na vytváření remízků nebo stromořadí na orné půdě. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) na zakládání nových krajinných prvků vyčlení půl miliardy korun. Úřad o tom informoval společně s ministerstvem zemědělství. Cílem podpory je zvýšit odolnost zemědělské krajiny ke změnám klimatu a podporovat biodiverzitu. Jednodušší vytváření krajinných prvků v hospodářské krajině má podle ministerstev umožnit také novela o ochraně zemědělského půdního fondu.

Ministerstvo životního prostředí zřejmě ještě v létě vyhlásí záměr na vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK), která proces připravuje, dospěla s naprostou většinou obcí ke kompromisu, jakých území by se budoucí CHKO měla dotknout. Pokud by CHKO Krušné hory byla vyhlášena, šlo by o největší CHKO v České republice s rozlohou okolo 1200 kilometrů čtverečních.

Ministerstvu životního prostředí se podařilo vyčerpat 70 miliard korun z evropských peněz na projekty zaměřené na zlepšení životního prostředí pro období 2014 až 2020. Peníze dal úřad například na obnovu řek a potoků či výměnu starých kotlů na tuhá paliva v domácnostech. Zájemci o ně podávali žádosti v dotačním programu Životní prostředí (OPŽP), ministerstvo program spravovalo ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR (SFŽP ČR) a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.

Klimatická politika by měla být sociálně citlivá a zároveň spravedlivá. Dopadá nejvíce na nízkopříjmové domácnosti zejména v bydlení a dopravě, uvedli analytici. Ze současných pobídek k udržitelnějšímu bydlení profitují bohatší domácnosti. Elektroautomobily mohou být po určitou dobu pro zranitelné skupiny příliš drahé. Sociálně citlivá klimatická politika bude podle expertů jednou z výzev pro Česko.

Ochránci přírody z Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava opětovně upozorňují na šíření invazní rostliny klejichy hedvábné. V případě zjištění jejího výskytu je podle nich potřebné zakročit neprodleně. Správa CHKO o tom informovala na webu.

Ministerstvo životního prostředí připravilo změnu zákona o ochraně přírody a krajiny, která má posílit ochranu stromořadí a vzrostlých stromů. Zajistí podle úřadu také, aby za stromy pokácené kvůli výstavbě byla vysázená náhrada. Vzrostlé stromy a aleje ve městech mají být součástí opatření k ochraně proti měnícím se klimatickým podmínkám. V horkých dnech poskytují chlad a stín, zvlhčují ovzduší, zachytávají prach a tlumí hluk či pomáhají zasakovat vodu.

V údolí pod pražským Nuselským mostem se nachází nevšední a stále pro mnoho lidí neznámá Umělecká zahrada, která vznikla před sto lety okolo prosperující sochařské dílny. Na úzkém pozemku podél železniční trati doplňují stromy, keře, trávníky a záhony s květinami desítky uměleckých děl – sochy, busty a reliéfy, vstupní portály, sloupy, fontány či altány s posezením.

Takzvané norské fondy za pět let podpořily téměř 900 miliony korun 165 projektů a dalších 11 bilaterálních iniciativ, zaměřených na podporu spolupráce mezi Českou republikou a Norskem. Realizace projektů z programu Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu tak po pěti letech dospěla do cíle, sdělilo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Jako tzv. norské fondy jsou označovány Finanční mechanismy Evropského hospodářského prostoru (EHP)

Projekty využití těžební lokality na Mostecku a vzdělávání zaměřené na přeměnu průmyslového regionu v základních a mateřských školách v Ústeckém kraji by mohly získat dotaci z Evropské unie. Oba strategické projekty doporučila Regionální stálá konference Ústeckého kraje ministerstvu životního prostředí k posouzení.

Největší české stavební firmy se postupně snaží snižovat ekologickou náročnost a produkci skleníkových plynů. Úplné uhlíkové neutrality chtějí dosáhnout několik let před závazkem Evropské unie učinit tak do roku 2050. Snižování emisí je podle stavebních firem ale postupný proces a ve většině případech se tak na přechod připravují už nyní.

Ochránci přírody rozšiřují péči o suché skalnaté svahy okolo Vladislavi na Třebíčsku. Dřívější pastviny minulá desetiletí zarůstaly, odstranit bylo potřeba náletové dřeviny, například trnky. Trávu tam dnes začalo spásat i malé stádo ovcí. V dlouhodobé aktivitě teď základní organizaci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) v Kněžicích pomohlo zapojení do širšího projektu dotovaného z takzvaných norských fondů. Novinářům to dnes řekl Václav Křivan z této organizace.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) předpokládá projednání zamýšleného národního parku Křivoklátsko Sněmovnou letos na podzim. Místním podle něj chybí informace o skutečných dopadech národního parku. Starostům opakovaně nabídl, že je s nimi schopen podepsat dohody týkající se zón, péče o park a podobně, aby měli jistotu, že co dnes ministerstvo říká, to naplní.

Akcemi pro veřejnost bude Chráněná krajinná oblast (CHKO) Slavkovský les slavit po celý letošní rok 50 let od svého založení. Ředitel CHKO Jindřich Horáček řekl, že Slavkovský les je jediná chráněná krajinná oblast v Česku, která vznikla kvůli ochraně přírodních léčebných zdrojů. Dodal, že za půlstoletí existence zabránili ochranáři možným škodám v unikátní přírodní krajině a pomohli zachovat výjimečné lokality v CHKO. Ocenění v podobě zápisu na seznam UNESCO z roku 2021 nebo získání statusu klimatických lázní to podle něj potvrzují.

Vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR jsou proti přehrazení řeky Vltavy pod zříceninou Dívčí Kámen na Českokrumlovsku. Soukromý investor tam připravuje výstavbu malé vodní elektrárny. Vědci uvedli, že projekt může způsobit řadu nepříznivých vlivů a úbytek vzácných druhů rostlin i živočichů, informovala o tom mluvčí biologického centra Daniela Procházková.

V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala o tom Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.

Novou přírodní památkou v Brdech je podmáčená louka s masožravými rostlinami. Jde o čtrnácté maloplošné zvláště chráněné území v Chráněné krajinné oblasti Brdy. Svažitá a silně podmáčená louka o rozloze 2,6 hektaru pojmenovaná Licitanta leží u Malého Drahlína na Příbramsku. Roste tam například masožravá rosnatka okrouhlolistá, suchopýry a nejrůznější druhy mechů, zalétá tam vzácný motýl modrásek bahenní, žijí tam zmije obecná a užovka hladká, řekl vedoucí správy CHKO Bohumil Fišer.

Ochrana životního prostředí se v posledních dekádách proměnila, změna začala v 90. letech po období bezohledného využívání přírodních zdrojů před rokem 1989. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem, uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Česká republika se například zavázala zásadně zlepšit čištění odpadních vod, především zajistit čistění i v menších obcích do 2000 obyvatel.

Ministerstvo životního prostředí se chystá letos na podzim finančně podpořit v dotačním programu environmentální vzdělávání dětí, pedagogů a veřejnosti a také provoz certifikovaných středisek ekologické výchovy. Půjde o tříletý cyklus, na který bude 220 milionů korun, řekl při návštěvě Olomouce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-CSL).

Investice do výstavby spaloven využívající odpady k výrobě energie (ZEVO) jsou v České republice jedny z nejvyšších na světě. Částka do jedné instalované tuny spalovaného odpadu za rok činí 1000 eur (asi 25.000 korun). To je nejvyšší podíl mezi vyspělými západními zeměmi, kde se průměr pohybuje mezi 600 až 1000 eury (15.000 až 25.000 korun). V rozvojových zemích tato investice pak málokdy přesáhne 400 až 500 eur (10.000 až 12.000 korun) a nejlevnější jsou investice do ZEVO v Číně,

Na projekty proti klimatickým změnám dostanou pražské radnice od magistrátu letos dotace v celkové výši 23,87 milionu korun, což je meziročně více. Peníze budou moci využít například na výsadby stromů, úpravy zeleně nebo projekty zadržování vody v krajině. Rozhodli o tom pražští zastupitelé. Projekty radnice udělají jako součást takzvaného klimatického plánu, který Praha schválila. Plán zahrnuje záměry na zlepšení životního prostředí a snížení emisí

Správně obhospodařovaná solární elektrárna může podpořit pestrost živočichů a rostlin ve svém okolí. Prokázali to vědci z týmu Envirop z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. O objevu informovali v článku Průzkum se týkal počtu druhů a početnosti cévnatých rostlin, motýlů, brouků, pavouků, plazů a ptáků.

Trend zvyšující se četnosti vln veder je celkem zřejmý. Každým rokem je pravděpodobnost silnějších vln veder vyšší. Avšak nedá se říct, že například příští rok jich bude více než minulý, řekl Ondřej Lhotka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Vlny veder jsou období, při kterých se několik dní v kuse drží denní teploty nad normálním průměrem. Většinou se vyskytují v létě. To, jak je nyní, jsou podle Lhotky spíše teplotní anomálie.

Způsob stravování lidí a výroby potravin způsobuje téměř 70 procent úbytku biologické rozmanitosti na celém světě a vytváří 30 procent celosvětových emisí skleníkových plynů, uvádí Světový fond na ochranu přírody (WWF). Organizace proto v Praze představila doporučení pro zdravější a udržitelné stravování ve střední Evropě.

Plzeňští zvířecí záchranáři budou mít po 30 letech fungování moderní stanici za 22 milionů korun. Místo na okraji městské části Doubravka zůstane, ale komplex k léčení volně žijících živočichů a ekologickou výchovu se obnoví, rozšíří a zkvalitní služby. „Projekt už má pozemek, stavební povolení a požádal o peníze EU, město a Plzeňský kraj,“ řekl Karel Makoň z Dobrovolného ekologického spolku – ochrana ptactva, provozujícího Záchrannou stanici živočichů Plzeň (ZSŽ).

V Šumperku na přelomu roku vysadili přes 100 nových stromů. Nová výsadba nahradila dřeviny, které bylo v minulosti nutné odstranit kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu, stabilitě nebo snížené bezpečnosti. V mnoha případech byly za každý pokácený strom vysazeny dva nové, řekl starosta Miroslav Adámek (ANO). Za výsadbu město zaplatilo téměř milion korun, částka zahrnuje i péči o stromy v následujících letech.

Česká společnost ornitologická (ČSO) se od začátku nového roku stala majitelem a provozovatelem e-shopu Zelená domácnost, který se zaměřuje na ochranu přírody. ČSO, která je neziskovou organizací, chce tímto krokem udržet různorodé financování nezávislé na státních dotacích.

Ve třetím kole žádostí o dotace na rozvoj venkova se rozdělí 3,5 miliardy korun. Podpora má pomoci s obnovou lesních cest nebo pořízení technologií pro hospodaření v lesích. Směřuje také na snižování emisí skleníkových plynů a amoniaku ze zemědělské výroby. V tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo zemědělství. Žádost o dotace lze podávat přes Portál farmáře od 30. dubna do 21. května.

Jihomoravský kraj ve spolupráci s Jihomoravskou agenturou pro veřejné inovace JINAG připravuje klimatický akční plán, jenž má stanovit hlavní opatření pro adaptaci kraje na změnu klimatu. Na základě dokumentu chce také vytvořit projekt, díky kterému může získat peníze z evropského programu LIFE. Na opatření by mohl dostat deset až 30 milionů eur (v přepočtu asi 245 milionů až 740 milionů korun), řekl novinářům hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

Česko momentálně neplánuje samostatně přispívat do Fondu pro úhradu ztrát a škod způsobených změnou klimatu v nejvíce zranitelných zemích zřízeného na prosincovém klimatickém summitu COP28. Nastavení dalších finančních rámců se bude řešit příští rok na summitu COP29. K představení plánu, jak by Česko do fondu mělo přispívat, vyzvala po summitu řada ekologických spolků.

Láva z erupce sopky, která začala soptit v pondělí na jihozápadě Islandu, tryskala v porovnání s předchozími erupcemi v této oblasti mnohem rychleji. Sopka bude podle ní pravděpodobně soptit i nadále. Předpovědět, jak přesně se bude sopka chovat, je podle ní téměř nemožné. Rychlost, s jakou vyvrhuje lávu, se v čase mění, všechny prognózy se tak musí chápat jako odhady a hypotézy. Zatím není ze sopky podle vědkyně žádné velké množství sopečného prachu, u tohoto typu sopky to pravděpodobně ani nehrozí.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) s blížícím se koncem roku vybízí návštěvníky i místní obyvatele, aby nepoužívali zábavní pyrotechniku a tzv. létající lampiony štěstí. Zákaz ohňostrojů nebo používat zábavní pyrotechniku platí pouze na území národního parku, nikoliv na území jeho ochranného pásma.

Změna klimatu je jednou z největších globálních výzev naší doby. Řekl to na klimatické konferenci COP28 v Dubaji český premiér Petr Fiala. Zároveň jako součást řešení klimatických problémů obhajoval obnovený rozvoj jaderné energetiky, která je podle něj spolehlivá a zároveň čistá. Česká republika je rovněž připravena v příštích čtyřech letech poskytnout až čtyři miliony dolarů (zhruba 90 milionů korun) do světového fondu na pomoc rozvojovým zemím v boji proti klimatické změně, uvedl Fiala.

Česká republika bude na klimatické konferenci OSN COP28 prosazovat stejné pozice jako Evropská unie, zejména to, aby velké světové ekonomiky včas předložily své aktualizované vnitrostátně stanovené příspěvky a dlouhodobé strategie pro zmírňování změny klimatu. Konference v Dubaji začíná ve čtvrtek. Koná se osm let poté, co světoví lídři v Paříži oznámili přelomovou dohodu o snaze omezit globální oteplování.

Česko podle nevládních organizací dlouhodobě dostatečně nepřispívá na politiku týkající se změn klimatu v souladu s mezinárodními dohodami. Příspěvky neodpovídají také podílu, jakým se Česko na znečišťování podílí. Dlouhodobě je to 200 až 300 milionů korun ročně. Jde o peníze, které směřují hlavně do rozvojových zemí. Na tiskové konferenci ekologického hnutí Greenpeace ke klimatické konferenci OSN COP 28 to řekl ředitel Českého fóra pro rozvojovou spolupráci (FoRS) Pavel Přibyl.

Biolog Matyáš Fendrych a zooložka Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy získali Consolidator grant od Evropské výzkumné rady (ERC). Vědci si nyní mohou za finanční podporu, kterou z vědeckých grantů získávají, sestavit vědecké týmy a dále bádat ve svých oborech. Musilová se zabývá výzkumem zraku hlubokomořských ryb, Fendrych se věnuje studiu toho, jak se kořeny rostlin orientují v půdě.

Klima na Zemi se v posledních 100 letech mění, myslí si devět z deseti lidí v Česku, a lidská činnost k tomu zásadně nebo velmi přispívá podle zhruba dvou třetin. Obavy z dopadů změny klimatu má 60 procent lidí, kteří připouštějí změnu klimatu. Vyplývá to z průzkumu, který od konce července do druhé poloviny září udělalo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Proti předchozím průzkumům z let 2020 až 2022 se většinou výrazně nezměnily.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) trvá na tom, že při rozhodování o neproplacení dotací na nákupy z podniků patřících do holdingu Agrofert nemohlo postupovat jinak. Důvodem je závěr Evropské komise, že někdejší premiér Andrej Babiš (ANO), do jehož svěřenských fondů Agrofert patří, byl ve střetu zájmů. Mluvčí resortu uvedl, že ministerstvo se musí řídit zákonem o střetu zájmů a názory expertů.

Ministerstvo zemědělství bude v příštím roce usilovat o navýšení částky určené na pozemkové úpravy a hledat volné peníze ve vlastním rozpočtu. Ministerstvo to uvedlo v tiskové zprávě. Podle ministra Marka Výborného (KDU-ČSL) souvisí pozemkové úpravy s prioritami ministerstva, jako je zadržení vody v krajině a opatření reagující na změnu klimatu. Letos se navýšil rozpočet o 200 milionů Kč a je na něj k disposici 2,35 miliardy. Příští rok by to mělo být 1,7 miliardy Kč.

Plánovaná novela lesnického zákona by mohla umožnit soukromým a obecním vlastníkům lesů sázet pouze jehličnaté stromy, zrušit by se mohl povinný minimální podíl listnatých stromů a jedlí. Vyplývá to z informací ekologického Hnutí Duha k novele lesního zákona, která podle něho vzniká na ministerstvu zemědělství. Na tiskové konferenci to řekl lesnický expert hnutí Jaromír Bláha. Hnutí zároveň představilo svou publikaci nazvanou Plán pro zdravé lesy.

Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě by měl do roku 2030 stoupnout ze současných asi 18 procent na 30 procent. Růst by měla táhnout zejména solární a větrná energetika. V delším časovém horizontu by měla posílit i jaderná energetika, zejména výstavbou až čtyř nových jaderných bloků. Počítá s tím klimaticko-energetický plán, který dnes schválila vláda.

Tuzemské teplárny mohou čerpat do roku 2030 z předloni spuštěného dotačního programu HEAT na modernizaci provozu celkem 87 miliard korun z Modernizačního fondu. Dosud stát z těchto peněz rozdělil 15,5 miliardy korun. Teplárny mohou peníze čerpat na změnu využívaného paliva nebo modernizaci rozvodů tepelné energie. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo životního prostředí (MŽP), jehož zprávu o programu dnes projednala vláda.

Na otázky klimatu a klimatické krize je potřeba se dívat jedním pohledem, protože klimatická krize nezná hranice. Na zahájení česko-německého klimatického dialogu to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Pro Česko je podle něj zásadní zlomit narůstající tendenci světových emisí skleníkových plynů, a to nejpozději v roce 2025.

Klimaticko-energetický plán, který ve středu schválila vláda, není podle opozičního hnutí ANO realistický. Kvůli cenám vyplývajícím z množství emisních povolenek určených pro evropský trh je třeba připravit se na odklon od uhlí už za čtyři roky. Na tiskové konferenci hnutí to uvedl bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě by měl do roku 2030 stoupnout ze současných asi 18 procent na 30 procent. Růst by měla táhnout zejména solární a větrná energetika. V delším časovém horizontu by měla posílit i jaderná energetika, zejména výstavbou až čtyř nových jaderných bloků. Počítá s tím klimaticko-energetický plán, který dnes schválila vláda.

Ocenění za mimořádnou aktivitu v ochraně přírody Karlovarského kraje získalo město Loket za projekt environmentálního parku Třešňovka. Cenu dnes na jedenáctém ročníku Lázeňského festivalu jablek v Mariánských Lázních převzal loketský starosta Zdeněk Bednář (nez.).

Nový postup snižování emisí látek, jako jsou například oxid siřičitý, oxidy dusíku, amoniak nebo těkavé organické látky, zajistí aktualizovaný Národní program snižování emisí. Jeho přípravou se nyní zabývá ministerstvo životního prostředí (MŽP), do aktualizace se může zapojit laická i odborná veřejnost. Své podněty může ministerstvu zaslat do 20. října, MŽP o tom informovalo na svém webu.

V Jihočeském kraji je pět nových zvláště chráněných území. Jde o Pohoří na Šumavě, Slavonické rybníky, Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, Velký Hodonický rybník a Zlatý potok v Pošumaví. Na dnešním zasedání schválila zřízení území rada Jihočeského kraje. Cílem takové ochrany bývá udržení nebo zlepšení dochovaného stavu nebo ponechání samovolnému vývoji.

Peníze z prodeje emisních povolenek se mají podle ekologických a nevládních organizací využívat na řešení problémů, které přináší klimatická krize, nikoliv do státního rozpočtu. Požadavek na cílené využití prostředků poslaly organizace premiérovi Petru Fialovi (ODS) v otevřeném dopise, informovaly o tom dnes v tiskové zprávě. Peníze by se podle nich měly využívat na snižování spotřeby energií domácností, zadržování vody v krajině nebo například na spravedlivou transformaci české energetiky, dopravy a ekonomiky tak, aby směřovala k nulovým emisím skleníkových plynů.

Zrušení kompenzace obcím na území národních parků nebude podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) znamenat vůbec nic, byla to historická záležitost, která nemá podklad v legislativě. Dotační programy ministerstva životního prostředí by se měly podle návrhu ministerstva financí snížit o 65,6 milionu korun. Starosta Malé Úpy Karel Engliš, jehož obec leží v Krkonošském národním parku, považuje zrušení kompenzace obcím za krok špatným směrem.

Kroměřížská radnice usiluje o posudek vlivu na životní prostředí, takzvané stanovisko EIA, týkající se dalšího zavážení dobývacího prostoru někdejší cihelny v místní části Vážany. Společnost Biotrend Morava plánuje dokončení rekultivace cihelny, jehož výsledkem by měla být proměna vytěženého ložiska hlíny na park se zelení. Zahrnuje to navezení dalšího více než milionu tun zeminy, kamení, hlušiny a cihel.

V Ústeckém kraji zatím žadatelé o evropské dotace z operačního programu Spravedlivá transformace do výzev podali projekty za 3,4 miliardy korun. Celkově se v kraji v programu rozdělí přes 15 miliard korun, polovina připadne na individuální strategické projekty. Uvedl to po jednání vlády v Kadani premiér Petr Fiala (ODS).

Státní fond životního prostředí (SFŽP) ode dneška začíná po letní přestávce přijímat žádosti o dotace z programu Nová zelená úsporám (NZÚ). O peníze mohou žádat vlastníci bytových domů. Od 26. září budou moci žádat o dotace i majitelé rodinných domů v podprogramu Oprav dům po babičce. Peníze půjdou z Modernizačního fondu, který čerpá finance z výnosů emisních povolenek. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se sjednotila administrativa a v programu Oprav dům po babičce přibyl majetkový test.

Ostravská zoologická zahrada připravuje šestidílný dokumentární cyklus Na chvíli na Zemi. Jeho cílem je ukázat význam a úlohu zoo při ochraně přírody. Dokončení cyklu je v plánu do konce letošního roku. Nyní se jedná o možné distribuci. Novinářům to dnes sdělili tvůrci série.            

Ochránci přírody na Vysočině natočili dokument o působení bobrů, kteří se do tohoto území vrátili po dvou stoletích. Chtěli ukázat bobry v jiném světle, aby je lidé nevnímali jen jako problém. Ve filmu přibližují velký význam bobřích mokřadů pro jiné druhy živočichů i pro krajinu, která poslední dobou trpí suchem. Třináctiminutový snímek Bobr – škůdce nebo pomocník? bude po dnešní premiéře ve vzdělávacím centru jihlavské zoo volně přístupný na videokanálu YouTube.

Zájem o dotace z Fondu malých projektů Turów roste. Zatímco v první výzvě fond podpořil šest projektů, teď města a obce na české a polské straně hranice žádají dotace na 12 projektů zaměřených na zadržení vody v krajině nebo výsadbu nových alejí dohromady za 19,3 milionu korun. Žádosti předložilo osm měst a obcí, z toho pět českých a tři polské, dohromady žádají o dotaci v přepočtu 12,8 milionu korun (527.261 eur).

Soutok Moravy a Dyje, takzvaná Moravská Amazonie v jihovýchodním cípu České republiky by se mohl stát v průběhu příštího roku chráněnou krajinnou oblastí (CHKO). Dneškem začal proces, kdy bude ministerstvo životního prostředí sbírat připomínky. Po 90 dnech je začne vyhodnocovat, CHKO následně musí vyhlásit vláda, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Vznikem CHKO Soutok se završí desetiletí trvající snahy o komplexnější ochranu lužních lesů, které jsou v českém měřítku unikátní.

Přední evropské ropné a plynárenské firmy vyrábí z obnovitelných zdrojů 0,3 procenta energie, vyplývá z analýzy, kterou si nechala vypracovat pobočka hnutí Greenpeace ve střední a východní Evropě. Podle ekologů klamou veřejnost a snaží se vytvářet dojem ekologických společností. Komunikaci 12 evropských společností označují za takzvaný greenwashing, tedy za snahu vytvářet dojem zodpovědného a ekologického podniku prostřednictvím dezinformací.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se vzdalo půjčky 50 miliard korun na úspory energie od Evropské komise (EK) z Nástroje na podporu oživení a odolnosti. Vyplývá to z aktualizace Národního plánu obnovy (NPO), upozornilo Hnutí Duha. Vláda dnes žádost o redukovanou půjčku schválila, MŽP tak nezíská peníze například na úvěry na pomoc domácnostem s financováním důkladných energetických renovací domů. Podle ekologů se jedná o promarněnou příležitost.

Změna klimatu se neděje daleko, její projevy mohou lidé pozorovat kolem sebe. Jsou to vlny veder, sucho, bleskové bouřky, ale i další extrémní a klimatické jevy. Opatření je potřeba dělat teď hned, změna zároveň musí být postupná, řekl novinářům ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Na nových ekologických materiálech, které by zamezovaly srážkám se zvěří, pracuje tým českých vědců. Zatímco u dálnic a silnic s velkým provozem doporučují odborníci využívat ploty, pro silnice nižších tříd žádná obecně uznávaná opatření se stejnou účinností nejsou. V řadě zemí střední Evropy se využívají pachové repelenty, nanášejí se ale na montážní pěny, a tím silně znečišťují životní prostředí. Řešením by mohly být materiály vyrobené z biologického odpadu.

Významný částicový fyzik Egon Cholakian, spojený s projekty CERN a NASA, vyzývá světové vědce, aby se spojili v zájmu přežití lidstva. Egon Cholakian zveřejnil naléhavé video prohlášení o skutečném rozsahu klimatického kolapsu na naší planetě, v němž oslovil světovou vědeckou komunitu, vedoucí představitele států i celé lidstvo.

Vyšší cíle v ochraně klimatu nebo brzký konec uhlí jsou přání veřejnosti, podporu má i dosažení klimatické neutrality Česka do roku 2050. Ekologové upozornili na výsledky veřejné konzultace k Vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu, ze kterých požadavky vyplývají. Výsledky konzultace zveřejnilo tento týden ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Hodnocení přírody prostřednictvím jejích ekonomických přínosů, jako je produkce potravin a dalších komodit, je kořenem současné klimatické krize. Ve studii publikované v časopise Nature, která vychází z rešerší více než 50.000 vědeckých publikací, politických dokumentů a dalších zdrojů, to uvedla skupina výzkumníků z Baskického centra pro klimatickou změnu ve Španělsku. Na studii se podílel i Ústav výzkumu globální změny AV ČR.  

Krajský úřad Ústeckého kraje rozhodl v osmi z 12 správních řízení o zákazu kácení starých bučin v Krušných horách. Ve zbylých čtyřech případech rozhodne příští týden. Zákaz platí vydáním rozhodnutí, dotčené subjekty se ale proti němu mohou odvolat.

Životy čápů a dalších druhů ptáků by měl pomoci ochránit nový metodický pokyn ministerstva životního prostředí (MŽP). Definuje rizikové úseky elektrického vedení a stanoví postup při zviditelnění vodičů tak, aby letící ptáci mohli překážku včas zaregistrovat a dokázali se jí vyhnout. Ministerstvo dokument zveřejnilo ve věstníku.

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vykoupil několik dalších pozemků v entomologicky cenné lokalitě Hraničky nedaleko Moravské Třebové. V současné době tam již vlastní 1,24 hektaru ploch, o něž pečuje tak, aby mohly být domovem co největšího množství různých živočichů a rostlin. Na Hraničkách se mimo jiné vyskytuje vzácný motýl hnědásek květelový, uvedl v tiskové zprávě Jan Moravec z ČSOP.

Mezinárodní tým vědců koordinovaný odborníky z brněnské Mendelovy univerzity pracuje od letošního roku na vývoji přírodních produktů, které mají ochránit rostliny před nepříznivými klimatickými podmínkami. Hlavní výhodou je jejich biologická odbouratelnost, mohly by být alternativou k syntetickým hnojivům, uvedla dnes univerzita v tiskové zprávě.

V srdci Brd, dva kilometry od Strašic na Rokycansku, se v areálu romantického loveckého zámečku Tři Trubky otevřel Dům přírody Brd. Informační, vzdělávací a zábavní centrum je novou vstupní branou do Chráněné krajinné oblasti Brdy (CHKO), která byla veřejnosti zpřístupněna v roce 2016. Veřejnosti se otevře ve středu, od neděle se tam lze také ubytovat.

Vrby na horách se chrání před slunečním zářením, ty v nížinách se brání hmyzu. Během evoluce se rostliny naučily vytvářet velké množství různých chemických látek, díky kterým se dokáží přizpůsobit nepřízni prostředí ale i bojovat s patogeny nebo býložravci. Studie týmu Martina Volfa z Biologického centra Akademie věd (AV ČR) se zabývá tím, jaké vlivy podporují vývoj chemické různorodosti rostlin. Studii publikoval časopis Ecology Letters, informovala AV ČR na webu.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) dokončila revitalizaci potoka Podhůra v místě bývalé střelnice lidových milicí u Rabštejnské Lhoty v Chráněné krajinné oblasti Železné hory. Výsledkem je obnovené koryto, 19 nových tůní, pestré louky, zídky pro plazy a zastřešená pozorovatelna pro návštěvníky. Na projekt poskytl dotaci šest milionů korun Operační program Životní prostředí, uvedla mluvčí agentury Karolína Šůlová.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) upravila po desítkách jednání záměr vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok v jihovýchodním cípu země a předala jej ministerstvu životního prostředí (MŽP). To by mělo do konce srpna rozhodnout, zda zahájí oficiální proces vyhlašování CHKO Soutok, uvedla mluvčí AOPK Karolína Šůlová. Pokud nová CHKO vznikne, završí se desetiletí trvající snahy o komplexnější ochranu lužních lesů, které jsou v českém měřítku unikátní. 

Technická univerzita v Liberci otevřela nový bakalářský studijní program Ochrana přírody a životního prostředí. V kraji, kde je národní park, tři chráněné krajinné oblasti a řada dalších cenných lokalit zatím takové studium chybělo. Jde o nepedagogický obor, který nabízí Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická TUL, přihlášky je možné podávat do konce srpna, řekl mluvčí univerzity Radek Pirkl.

Počet zvířat, která přijala do své péče Záchranná stanice v Bartošovicích na Novojičínsku, letos stoupl oproti loňsku o desetinu. V letošním prvním pololetí šlo o 1029 živočichů, loni jich bylo o 92 méně. Nejčastěji přijímanými zvířaty jsou stále zajíc polní, poštolka obecná a rorýs obecný. Za celý loňský rok stanice přijala 2133 zvířat 133 druhů.

Čtyřicet vzácných syslů se již prohání po loukách Českého středohoří. Ochranáři je vypustili na Odolickém vrchu u Bělušic na Mostecku. Jejich cesta do chráněné krajinné oblasti začala v Zoo Brno, Zoo Norimberk, Zoo Opel v Hesensku a záchranné stanici pro živočichy Vlašim, kde se hlodavci narodili. Akce je součástí záchranného programu, který pro sysla před více než 15 lety připravila a nadále ho koordinuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). V ČR žije zhruba 6000 syslů.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) zatím nebude žádat o vydání zákazu vstupu do bučin v Krušných horách, v nichž ústecký krajský úřad podniku zakázal těžbu dospělých stromů. K ustoupení od zákazu vstupu do dotčených lesů ve Východním Krušnohoří podnik ve čtvrtek vyzval ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Česko chce nadále rozvíjet téma světelného znečištění i na půdě Evropské unie. Při letošním předsednictví ve Visegrádské skupině se na podzim uskuteční odborný webinář ke světelnému smogu, na který naváže na jaře příštího roku expertní workshop a setkání ministrů. Ve španělské Granadě se také uskuteční konference na dané téma v listopadu. Ministr Petr Hladík (KDU-ČSL) informoval vládu o krocích v řešení problematiky v letech 2018 až 2023.

Nedávno založený Svazek obcí Křivoklátska na prvním oficiálním sněmu odmítl Národní park Křivoklátsko, jehož vyhlášení zamýšlí ministerstvo životního prostředí. Hlavním posláním svazku, jehož členem je 28 obcí, je spolupráce v oblasti ochrany přírody s respektem ke kulturní jedinečnosti regionu, informovala v tiskové zprávě starostka obce Karlova Ves a předsedkyně svazku Iveta Kohoutová.  

Policisté na koních dnes odpoledne vyrazili do národního parku České Švýcarsko. Hlídají, zda turisté dodržují návštěvnický řád, zejména zákaz kouření. Večer se do terénu vydají společné česko-německé hlídky na čtyřkolkách, ve vzduchu bude vrtulník s termokamerou a drony. Zaměřit se chtějí na turisty, kteří v parku táboří. Kvůli výstraze meteorologů varující před suchem platí zákaz nočního pobytu v parku. Před rokem vypukl u Hřenska na Děčínsku požár, u jehož likvidace se vystřídalo 6000 hasičů.

Pohyb turistů v národním parku České Švýcarsko bude od července řídit semafor. Reagovat bude na výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ohledně vzniku požárů. Loňský ničivý požár zasáhl 1000 hektarů v národním parku, u jeho likvidace se vystřídalo 6000 hasičů.

Průmyslovým subjektům v energeticky náročných odvětvích chce ministerstvo životního prostředí za loňský rok vyplatit kompenzace ve výši 1,64 miliardy korun. Peníze jsou určeny pro podniky za účelem předejít takzvanému úniku uhlíku. Návrh předloží ministerstvo k projednání vládě ve středu. Seznam odvětví stanovuje Evropská komise v pravidlech pro státní podporu, jedná se o výrobu a zpracování kovů, papíru a chemický průmysl.

Mezinárodní certifikaci programu Ekoškola dostane letos nejen 53 českých škol, ale poprvé i tři skautská střediska a jedna skautská základna z organizace Junák. Skauti získají certifikaci Ekoklubovna. Stejně jako zástupci škol ji dnes převezmou na Staroměstské radnici v Praze. Certifikát z programu, který vede mladé lidi k udržitelnému způsobu života, tak v Česku bude mít 156 škol a dalších zařízení pro děti.

Sedm aktivistů z Česka, Polska a Německa dnes na několik hodin obsadilo rypadlo v hnědouhelném dole Bílina na Teplicku. Protestovali tak proti prodloužení těžby, které mají Severočeské doly, jež patří pod skupinu ČEZ, od Obvodního báňského úřadu do roku 2035. Původně chtěli na rypadle zůstat minimálně 24 hodin, nakonec ho opustili už odpoledne kvůli hrozbě extrémních bouřek.

Do mapování nepůvodních druhů živočichů a rostlin se v Česku poslední květnový víkend zapojilo téměř 200 dobrovolníků. Bylo to o tři čtvrtiny víc než loni, kdy se bleskové mapování pod názvem Biosmršť uskutečnilo poprvé. Vědci získali díky více než 400 pozorování informace o 23 nepůvodních druzích. V tiskové zprávě o tom dnes informovaly Botanický ústav Akademie věd ČR a Výzkumný ústav rostlinné výroby, které mapování organizují.

Rychlejší nápravu škod vzniklých na životním prostředí, zpřísnění sankcí včetně pokut pro viníky ekologických havárií a tím i preventivní účinek si slibuje ministerstvo životního prostředí od chystané novely zákona o ekologické újmě. Nynější podoba zákona je nefunkční a vyžaduje úpravu, řekl novinářům v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Světový den životního prostředí ustanovilo v roce 1972 Valné shromáždění Organizace spojených národů. Z pohledu ochrany a obnovy životního prostředí je tento svátek považován za jednu z nejdůležitějších událostí v roce. Smyslem akce je rozšířit obecné povědomí o ekologických otázkách a upřít pozornost světové veřejnosti na zásadní ekologické výzvy současnosti.

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude od letošního září financována z Modernizačního fondu, plánované krácení dotací, které vyplývá z vládního úsporného balíčku, se jí tak podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) netýká. Nové podmínky NZÚ, které jdou dostupné na webu, zjednoduší administrativu, dotace se navíc zpřístupní pro další žadatele, především majitele bytů a bytových domů.

V lomu ČSA na Mostecku pokračuje útlum těžby. S koncem dolování uhlí se počítá na přelomu let 2025 a 2026. Zbytková jáma se přemění v jezero s takzvanou vyrovnanou hladinou, nebylo by nutné ho tak dopouštět.

Hlavní město vynaloží v letošním roce na projekty zlepšující životní prostředí celkem 40 milionů korun, což je meziročně stejně. Peníze dostane od metropole 81 žadatelů na 130 projektů. Peníze jsou určené na projekty v sedmi oblastech včetně veřejné zeleně nebo adaptace na klimatickou změnu. Rozdělení dotací dnes schválili pražští zastupitelé. Na úřad dorazilo 280 žádostí od 163 různých žadatelů v celkové sumě 110,3 milionu korun.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) před začátkem letní sezony rozmístí na několika vstupech do KRNAP detektory zvuku. Cílem je efektivněji postihovat nelegální vjezdy motorových vozidel do národního parku. Půjde o testovací provoz. Detektory budou součástí kamerových bodů, které data zasílají na dispečink. Pokud se zařízení osvědčí, ostrý provoz na některých vytipovaných místech by mohl začít před letní sezonou 2024. Detektory dodává soukromá firma.

V pražské zoologické zahradě zahájili výstavu k ochraně biodiverzity. Představili ji dnes ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), ředitel zoo Miroslav Bobek či náměstkyně primátora pro oblast životního prostředí Jana Komrsková (Piráti). Výstava se koná k 50. výročí úmluvy CITES a má lidem přiblížit problematiku obchodu s ohroženými druhy živočichů a rostlin, které jsou úmluvou chráněny.

Prezident Petr Pavel chce pořádáním seminářů nebo diskusí přispět k tomu, aby se debata o ochraně životního prostředí stala zcela věcnou a oproštěnou od emocí. Řekl to na dnešním setkání se zástupci neziskových organizací působících v oblasti životního prostředí u příležitosti Dne Země. Schůzka se konala dopoledne na Pražském hradě.

Organizace Greenpeace se odvolala proti rozhodnutí, které umožňuje prodloužit těžbu v dole Bílina na Teplicku do roku 2035. Organizace o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Povolení těžit o pět let déle než dosud vydal v březnu Obvodní báňský úřad v Mostě pro společnost Severočeské doly, kterou ovládá skupina ČEZ. Podle Greenpeace v rozhodnutí chybí navazující a smysluplný plán na rekultivaci území po těžbě či posouzení negativních vlivů spálení bílinského uhlí na klima.

Ornitologové žádají lidi, aby neničili a neshazovali hnízda jiřiček a vlaštovek, které se v tomto období vracejí do Česka ze svých zimovišť v Africe. Shazování hnízd s vejci a mláďaty, s kterým se ornitologové každoročně setkávají, je v rozporu se zákonem o ochraně přírody. 

Česko je schopné do roku 2030 zdvojnásobit podíl obnovitelné energie na spotřebě a zvýšit ho tak na 33 procent. Může k tomu přispět zejména sluneční a větrná energie a zvýšení energetické účinnosti. Vyplývá to ze studie, která vznikla ve spolupráci expertních týmů Fakta o klimatu a Frank Bold.

Životní prostředí v České republice zůstává jedno z nejhorších v Evropské unii. Česku patří v této oblasti v letošním ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví 22. místo z 27 členských států, oproti loňsku si polepšilo o jednu příčku. Zemi se sice podařilo mírně zvýšit podíl recyklovaného odpadu, čím dál víc ale zaostává v omezování emisí. Nejhoršího výsledku ze všech států unie dosáhlo Česko stejně jako minulý rok v podílu půdy postižené suchem, vyplývá z dnes zveřejněných výsledků.

CHKO Český ráj chce zakázat používání dronů kolem hradu Trosky každoročně od začátku ledna do konce června. Při hnízdění ruší kriticky ohrožené sokoly stěhovavé, kteří jsou symbolem Českého ráje. Na vydání opatření se pracuje. Platit začne nejdřív od příštího roku, řekla mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Karolína Šůlová. Dravci se do lokality vrátili v roce 2019, jejich pokusy o vyvedení mláďat zatím nebyly úspěšné.

Soustava sedmi tůní, která zadrží vodu, ale také místa ke sportování a odpočinku, by měla vzniknout v areálu Srnčí důl v Jablonci nad Nisou. Na projekt zhruba za milion korun získal spolek Milujeme Jizerky po 400.000 korunách od města Jablonec nad Nisou a z dotačního programu Libereckého kraje. Cílem je zadržet dešťové vody v soustavě sedmi zasakovacích tůní, zvýšit biodiverzitu a zlepšit biologickou stabilitu území, řekla mluvčí magistrátu Jana Fričová.

Opozice a koalice ve Středočeském kraji se přou kvůli ekologickým škodám v Milovicích na Nymbursku, obě strany se vzájemně obviňují. Podle ANO vedení kraje o stavu demolic a nakládání se sutí vědělo. Hejtmanka Petra Pecková (STAN) nařčení odmítla. Hnutí se podle ní snaží na koalici přehodit problém, který vznikl za jeho vedení. Radní pro majetek Libor Lesák (ODS) podotkl, že ANO bylo v čele hejtmanství v letech 2016 až 2020 a za tu dobu nechalo spor s firmou RP Mladá vygradovat až do obžaloby.

Z původně lokální proměny krajiny v okolí Broumova na Náchodsku, která dokáže mnohem lépe zadržet vodu a čelit dopadům klimatické změny, se stal tzv. Model Živá krajina, jenž se může uplatnit v celé republice. Předseda spolku Živá voda Jiří Malík usiluje o lepší vodní režim v krajině téměř dvě desetiletí. Od té doby vzniklo know-how, které mohou sdílet obce i jednotlivci a s pomocí konkrétního příkladu, jednotné metodiky i počítačového programu mapovat a navrhovat klimaticky odolnější krajinu,

Chystaná Chráněná krajinná oblast (CHKO) Soutok u soutoku Moravy a Dyje na Břeclavsku by měla mít kolem 12.000 hektarů, předjednávají ji ochránci přírody. Obeslali obce s nabídkou setkání se zastupiteli. Za Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR o tom dnes informovala Karolína Šůlová. O záměru vyhlásit novou CHKO informoval na začátku března tehdy ještě náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Členové záchranných stanic se dnes zaškolili v krmení netopýrů, kteří jsou po zimním spánku připraveni vrátit se zpátky do volné přírody. Do českých záchranných stanic se ročně dostanou stovky netopýrů, dnešní kurz měl proto za cíl záchranáře poučit o správné manipulaci s těmito zvířaty. Český svazu ochránců přírody (ČSOP) akci pořádal, účastnili se jí záchranáři z celé České republiky.

V sobotu 25. března se uskuteční globální kampaň na ochranu klimatu. Do akce s názvem Hodina Země se bude moct zapojit každý od jednotlivců přes organizace až po města či obce. Úkolem bude zhasnout světla po dobu jedné hodiny, a to mezi 20:30 a 21:30.

Na 19 úsecích silnic v Česku nyní ochránci přírody přenášejí žáby a další obojživelníky, nebo jim jinak pomáhají přes cestu. Obojživelníci nyní táhnou hromadně k vodním plochám kvůli páření a kladení vajíček a při tom by řadu z nich mohla přejet auta. V tiskové zprávě to dnes uvedl Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). Svaz finančně i odborně podporuje dobrovolníky, kteří obojživelníkům pomáhají. Loni bylo takto zachráněno podle svazu asi 20.000 obojživelníků.

Světelné znečištění za stále větší problém považuje astronom a iniciátor vzniku Beskydské oblasti tmavé oblohy (BOTO) Jan Kondziolka. Hrozbou je především přibývající LED osvětlení ve studených barvách. Světelný smog podle něj škodí nejen přírodě, ale i lidem. Kondziolka to řekl u příležitosti desátého výročí založení česko-slovenského projektu Beskydská oblast tmavé oblohy, který má za cíl chránit noční prostředí a hvězdnou oblohu v Beskydech před světelným znečištěním.

Norma o světelném znečištění, která dnes vstoupila v platnost, má podle náměstka ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) snížit dopady takzvaného světelného smogu na veřejnost i přírodu. Světelné znečištění podle ministerstva životního prostředí (MŽP) negativně ovlivňuje nejen životní prostředí, ale i spotřebu energie či rozpočty měst a obcí, proto se úřad zasadil o jeho regulaci.

Středočeský kraj podpoří obnovu tří chráněných území, a to přírodní památky Žerka na Mělnicku, Dymokursko na pomezí Nymburska a Mladoboleslavska nebo silně ohrožený zvonek hadincovitý v přírodní památce Les u Libeže na Benešovsku. Krajští radní dnes schválili projektové záměry na obnovu. Předpokládaná investice bude téměř 6,9 milionu korun, kraj na ni chce využít peníze z evropského Operačního programu Životní prostředí.

Ministerstvo životního prostředí chce obcím představit návrh zón, klidových území, stezek, péči o chystaný Národní park Křivoklátsko a další. Prezentaci s návrhy dnes ministerstvo starostům rozešle a zveřejní ji. Náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) se chce setkávat s lidmi v regionu, první výjezd chystá na pondělí, řekl novinářům na dnešním jednání na krajském úřadě.

Doposud používané mapy byly podle ústavu odvozeny z měření na meteorologických stanicích a zobrazovaly pouze idealizované klimatické podmínky. Nové mapy zohledňují lokální efekty, například proudění chladného vzduchu do údolí nebo rozdíly teplot mezi jižními a severními svahy kopců.

Novela zákona o myslivosti, kterou nyní připravuje ministerstvo zemědělství (MZe), by měla zavést plánování lovu v honitbách podle poškození lesů. Novinářům to dnes řekli ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), vrchní ředitel sekce lesního hospodářství Patrik Mlynář a ředitel odboru státní správy myslivosti a rybářství Martin Žižka.

Seznam zvláště chráněných území v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava na Břeclavsku se rozrostl o přírodní památku Kočičí kámen. Jde o území o rozloze asi 1,25 hektaru, kdy předmětem ochrany jsou především stepní trávníky. Nově je tak v CHKO 17 zvláště chráněných území.

Za vypuštění nebezpečných látek do řek by měly podniky platit pokutu v maximální výši 25 milionů korun oproti současným pěti milionům. Přísnější tresty hrozí i při dalších proviněních v souvislosti se znečištěním vodních toků. Vyplývá to z novely vodního zákona, kterou do připomínkového řízení předkládá ministerstvo životního prostředí. Reaguje tím na případ havárie na řece Bečvě ze září 2020, kdy uhynuly desítky tun ryb kvůli otravě kyanidy.

Myslivci ode dneška nesmějí při lovu na mokřadech používat olověné broky. Vyplývá to z nařízení EU. V tiskové zprávě to uvedla Česká společnost ornitologická (ČSO), která se mimo jiné věnuje ochraně ptáků. Uvedla, že na otravu jedovatým olovem v Evropě každoročně uhyne podle odhadů milion ptáků, což je sedm procent všech zimujících ptáků. Otráví se poté, co broky snědí při sběru potravy. Podle ornitologické společnosti se již podařilo zdokumentovat vliv otravy u 40 druhů vodních ptáků a 24 suchozemských druhů.

Karlovarský kraj pokračuje v přípravě Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Vytvořil pracovní skupinu, která projednala možné výhody i nevýhody vyhlášení tohoto stupně ochrany, a následně doporučila pokračovat v záměru, informoval náměstek hejtmana Karlovarského kraje Karel Jakobec.

Zadržování vody v krajině patří mezi hlavní terénní aktivity Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). V posledních více než 20 letech se na území KRNAP uskutečnily tři rozsáhlé projekty na podporu mokřadů a na dalších podobných národní park pracuje, vyplynulo z informací Správy KRNAP. Zachování mokřadů na hřebenech Krkonoš je klíčové pro zachování arkto-alpínské tundry, toho nejcennějšího, co nejvyšší české hory nabízejí.

Lidé z obce Horní Stakory a okolí od února podepisují petici proti nadměrnému kácení stromů v přírodní rezervaci Vrch Baba u Kosmonos na Mladoboleslavsku. Společnost Forestlaan, která tam od roku 2021 vlastní většinu lesa, začala s rozsáhlejším kácením loni. Podle Jiřího Hoštičky ze společnosti Forestlaan jde pouze o probírkové kácení, které je v souladu s platnými limity pro těžbu. Petici doposud podepsalo přes 760 lidí.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v rámci projektu Vracíme vodu lesu za roky 2019 až 2022 vybudoval nákladem 850 milionů korun 500 různých staveb na zadržení vody v krajině. Letos chce investovat čtvrt miliardy korun do 180 staveb a do projekční přípravy 110 dalších. U příležitosti dnešního Světového dne mokřadů to uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi a starají se také o 38.000 kilometrů vodních toků.

Vláda podle několika ekologických organizací alespoň částečně plní své sliby ve většině ekologických témat, mimo jiné v rozvoji obnovitelných zdrojů, v ochraně půdy a zemědělské krajiny a v evropské politice ochrany životního prostředí. V žádném ze svých slibů ale nedosáhla tak výrazného pokroku, jakého za první rok mohla či slibovala, tvrdí ekologové.

Plzeňský kraj vyhlásil nový dotační program Zdravá krajina. Má zlepšit životní prostředí regionu. Pro letošek na něj vyčlenil šest milionů korun. Je rozčleněn do tří titulů zaměřených na výsadbu dřevin, zadržování vody, ochranu druhů i jejich rozmanitost a ochranu biotopů a ošetření významných stromů. Žádosti budou přijímány od 1. března.

Středočeský kraj dnes začal přijímat žádosti o dotace ze dvou fondů zaměřených na životní prostředí. Z jednoho jsou hrazeny projekty na ochranu krajiny před suchem a povodněmi, druhý má podpořit environmentální vzdělávání. Žadatelé si rozdělí 20, respektive sedm milionů korun, žádosti lze podávat do 26. ledna, informoval mluvčí kraje David Šíma.

Vláda Petra Fialy (ODS) chce pokračovat v investicích do opatření k ochraně před následky sucha, do příštího roku proto aktualizuje koncepci z let 2017 až 2022. Po dnešním jednání kabinetu, který probral plnění pětiletého plánu, to řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) pověřený vedením ministerstva životního prostředí. Díky investicím, které ročně dosahovaly 16 miliard korun, se podle něj podařilo v posledních letech rozšířit systémy s pitnou vodu k více než 100.000 obyvatel.

Odklizení kůrovcového dřeva v Národním parku České Švýcarsko by podle vědecké analýzy loňský rozsáhlý požár nezastavilo. Oheň by naopak zřejmě zasáhl ještě větší plochu a šířil by se rychleji. Otázkou tak je, nakolik by se pak vůbec podařilo dostat požár pod kontrolu, píše se ve studii, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo životního prostředí. Starostové některých měst a obcí v Českém Švýcarsku loni uvedli,

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí v roce 2022 od soukromníků vykoupila do státního vlastnictví některé další pozemky, které jsou na území národního parku a jeho ochranného pásma. Za 7,8 hektaru zaplatila 3,29 milionu korun, řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Výkupy pozemků byly hrazeny prostřednictvím Národního programu životního prostředí Státního fondu životního prostředí ČR.

Letos se v Česku opět zvýšil počet zvířat v nouzi. Záchranné stanice od začátku roku zatím přijaly 34.679 živočichů, o 3500 víc než loni za celý rok. Konečný počet může letos dosáhnout na 35.000, například v koronavirovém roce 2020 přitom nepřesáhl ani 30.000. Ačkoli se tak práce záchranných stanic stává čím dál více potřebnou, peníze na jejich provoz ubývají, sdělil Český svaz ochránců přírody. Stanice proto vyhlašují kampaň Ježíšek pro zvířata.

Pohádková zahrada, která se v Pardubicích hlavně stará o zachráněná hospodářská zvířata, zvládá náročnou situaci se zvyšováním nákladů díky dárcům a návštěvníkům, od nichž vybírá vstupné. Zařízení bude mít otevřeno každý sváteční den, nezavírá ani na Štědrý den.

Pardubice si nechají zpracovat akční plán pro energii a klima, který jim pomůže zvládnout energetickou krizi. Dlouhodobá strategie magistrátu pomůže šetřit energie, může si je i samo vyrábět. Zároveň zavede adaptační opatření, které lidem zpříjemní život ve městě. Zastupitelům to řekl předkladatel Robert Hrdina (Zelení za Piráty).

Evropská unie se časně zrána dohodla na výrazném zpřísnění hlavního nástroje na ochranu klimatu. Spotřebitelé a firmy budou v budoucnu muset častěji platit za emise oxidu uhličitého (CO2). O dohodě vyjednavačů Evropského parlamentu a unijních států na reformě obchodování s emisemi v EU informovalo české předsednictví, uvedla agentura DPA. Spotřebitelům má zmírnit důsledky energetického přechodu nově zřízený klimatický fond.

Členové hnutí Univerzity pro klima (UZK), které v listopadu organizovalo studentskou stávku za klima, ve čtvrtek jednali se zástupci ministerstev životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a školství o svých požadavcích v řešení klimatické krize. Jednání iniciovala vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Upozorňovat na dostupné ekologické výrobky a rozšířit počet prodejců ekoznaček chce v následujících dvou letech nová informační kampaň ministerstva životního prostředí (MŽP). Jejím ambasadorem bude fiktivní postavička pojmenovaná Ekolífek. Lidé se s ní budou moct potkat na internetu či v obchodních centrech.

Ochránci přírody vybudovali u Zašové nedaleko Valašského Meziříčí na Vsetínsku tůně. Vznikly při revitalizaci mokřadu, na projektu spolupracovali i studenti Střední zemědělské školy z Rožnova pod Radhoštěm, sdělil Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP).

Turisté se v letošní zimě nedostanou do Postojne, která je největší jeskyní Českého ráje. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR ji uzavřela kvůli ochraně netopýrů, kteří jsou v zimě extrémně citliví na rušení. V minulých letech do jeskyně v období Vánoc běžně přicházela až stovka návštěvníků denně.

Ochránci přírody začali v chráněné krajinné oblasti Pálava odstraňovat nelegálně postavené ploty. V lokalitě je podle nich asi 193 kilometrů plotů, podle jejich odhadu je z toho nelegálně postavených třetina až polovina. Ploty podle ochránců brání živočichům a lidem v pohybu krajinou a výrazně ovlivňují její vzhled.

Státy Evropské unie se dnes shodly na přísnějším postupu proti zločinům, které poškozují životní prostředí. Ministři spravedlnosti členských zemí odsouhlasili rozšíření seznamu celounijních environmentálních zločinů a zpřísnění postihů za jejich spáchání. Unijní země by pro dvě desítky zločinů spadajících do této kategorie měly zavést jednotné nejvyšší tresty, které nebudou moci být nižší než tři roky vězení.

Správa národního parku České Švýcarsko připraví do konce letošního roku harmonogram prací na postupném zpřístupnění cest zavřených pro turisty po letním rozsáhlém požáru. Ministerstvo pro životní prostředí se bude snažit zrychlit práce na geologickém průzkumu území, které oheň zasáhl. Novinářům to po dnešním setkání se starosty obcí v Českém Švýcarsku a novým ředitelem správy parku Petrem Křížem řekl ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Státní fond životního prostředí (SFŽP) by měl v příštím roce hospodařit s výdaji 34,54 miliardy korun. Jeho příjmy by měly představovat 32,25 miliardy. Návrh rozpočtu dnes schválila Sněmovna. Letošní rozpočet fondu činí 27,55 miliardy Kč, očekávané příjmy 33,5 miliardy korun. Největší podíl příjmů fondu pro příští rok, 28 miliard korun, tvoří Modernizační fond, který má pomoci s přechodem tuzemské energetiky na ekologické zdroje.

Konference v Panamě dojednala zpřísnění ochrany více než 500 ohrožených druhů, lépe chráněni budou i žraloci a tropické dřeviny. Shodly se na tom signatářské země Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). I díky českému předsednictví EU se podařilo zabránit znovunastartování obchodu se slonovinou nebo rohy nosorožců.

Záměr vytvořit speciální fond pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu, na kterém se shodli zástupci klimatické konference COP27 v Egyptě, je krokem k narovnání dlouhodobě nespravedlivé situace. Uvedla v tiskové zprávě Klimatická koalice, která sdružuje ekologické organizace v Česku. Zatímco v otázce dopadů klimatické krize je výsledek COP27 úspěchem, v oblasti snižování emisí jde o fiasko, uvedla koalice.

Zpřesnění povinností vyplývajících z mezinárodních závazků České republiky vůči Antarktidě dnes schválila Sněmovna. Předloha mimo jiné upravuje povolování a podmínky pro vstup a pro činnosti v Antarktidě. Nyní ji posoudí senátoři.

Centrální plzeňský obvod Plzeň 3, na jehož území je nejrozlehlejší park ve městě, zřídil šest zimovišť pro ježky i další drobné živočichy. Pomohou jim přečkat zimu. Reagoval tak na anketu na sociálních sítí, do níž se zapojili obyvatelé, kteří kroky obvodu jednoznačně podpořili.

Evropská unie plánuje zpřísnit svůj cíl pro snižování emisí v rámci pařížské dohody o klimatu. Na summitu COP27 v Egyptě to dnes řekl místopředseda Evropské komise (EK) odpovědný za klimatickou politiku Frans Timmermans. Tiskové konference o vyjednáváních za EU se zúčastnil i český ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který uvedl, že je třeba urychlit mezinárodní úsilí o zmírnění škodlivých dopadů změny klimatu.

Evropská unie je navzdory válce na Ukrajině dál odhodlaná bojovat proti klimatickým změnám, i když konflikt dočasně způsobil větší spotřebu fosilních paliv a negativně ovlivnil snahy snižovat emise. Během vystoupení na klimatické konferenci OSN (COP27) v Egyptě to řekl český premiér Petr Fiala. Vyústění energetické krize ale podle něj může být i pozitivní, protože se zmenší závislost Evropy na ruském plynu a fosilních palivech obecně.

Ministerstvo životního prostředí vyhlásí 14. listopadu první výzvy z operačního programu Spravedlivá transformace (OPST), který má pomoci s přeměnou tří uhelných krajů v Česku. Do konce letošního roku chce ministerstvo se Státním fondem životního prostředí (SFŽP) otevřít pět výzev v každém z krajů, dohromady za 20 miliard korun. Za MŽP to dnes sdělila Dominika Pospíšilová v tiskové zprávě.

Biologický průzkum potvrdil výskyt zvláště chráněných druhů na Fantově louce v Příbrami. Hodnocením výsledků se zabývá odbor životního prostředí, následovat bude podání podnětu na vyhlášení zvláště chráněného maloplošného území a návrh na změnu územního plánu, informovala mluvčí radnice Eva Švehlová. Podle platného územního plánu je Fantova louka určená k zástavbě. Možné využití developery kritizovali ochránci přírody.

Více než miliarda korun poputuje na další projekty, v nichž se obce zaměřily zejména na energetické úspory a využití obnovitelných zdrojů energie u veřejných budov. Dotace z Národního plánu obnovy schválila končící ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Více než sedm stovek dubů prořezali odborníci v Jihočeském kraji za posledních pět let kvůli ochraně kriticky ohroženého páchníka hnědého. Práce jsou součástí projektu Czk-Sk South-life, který se zaměřuje na zvyšování populace vzácného brouka. Odborníci proto v těchto dnech prořezávají stromy v okolí Českých Budějovic a nedaleké Hluboké nad Vltavou. V tiskové zprávě o tom informovali zástupci projektu.

Starostové z Křivoklátska vyzývají v otevřeném dopise představitele státu, aby přerušili, prodloužili nebo zastavili lhůtu pro připomínkování záměru vyhlašování národního parku Křivoklátsko. Současnou ochranu parku nadále považují za dostatečnou. Devadesátidenní lhůta plyne od 27. září, kdy ministerstvo životního prostředí záměr zveřejnilo.

Dneškem nabývá účinnosti zákon, který zakazuje výrobu a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček v souladu s předpisy Evropské unie. Maximální pokuta za porušení zákona bude pět milionů korun. Změny se měly do českého práva dostat už v červenci 2021, ale návrh předložený předchozí vládou Andreje Babiše (ANO) bývalá Sněmovna nestihla projednat do konce volebního období.

Jak chránit klima, ušetřit a být šťastnější? Praktické tipy mladým lidem, jak pomoci planetě, přinesla kampaň Act for Planet společnosti Člověk v tísni: Vysoká míra stresu související s nejistou budoucností v důsledku změny klimatu, aktuálního dění ve světě a nárůstu cen jsou obavy, se kterými se musí popasovat prakticky každý, včetně mladé generace.

Vojenské lesy a statky ČR (VLS), které jsou hlavním hospodářem ve středních Brdech, investují přes 120 milionů korun do adaptace ekosystémů na klimatickou změnu. Získaly podporu z mezinárodního projektu LIFE zaměřeného na udržení pestré krajiny přírodě blízkými a tradičními způsoby péče. V brdských lesích budou VLS uplatňovat specifický způsob hospodaření s maximální podporou přirozených přírodních procesů, při nichž vznikají prostorově, výškově i věkově pestré lesy.

Ministerstvo životního prostředí v úterý zahájí proces vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a zveřejní podklady. Na vyjádření k nim budou mít obce 90 dní. Dokumentace upřesní například režim v parku. Po podrobnějších informacích zástupci obcí dlouho volali. Na termín zahájení procesu upozornil server HN.cz, informaci potvrdil starosta Bělče Lukáš Kocman.

Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP) by měl příští rok vydat 34,54 miliardy korun. Schválila to na dnešním zasedání vláda, vyplývá z výsledků jednání na webu. Příjmy by měly činit 32,25 miliardy korun. Letošní rozpočet fondu činí 27,55 miliardy, očekávané příjmy 33,5 miliardy korun.

Podprogram Nová zelená úsporám Light (NZÚ Light), který má přispět chudším domácnostem na úpravy domů vedoucí k úspoře energie, by mohl začít v říjnu. Na dnešním setkání s médii v Praze to dnes sdělili zástupci ministerstva životního prostředí (MŽP) a Státního fondu životního prostředí (SFŽP). NZÚ Light bude součástí programu Nová zelená úsporám, na který by v letech 2023 až 2025 mělo jít 55 miliard

Jihomoravský kraj letos dává druhým rokem 20 milionů korun na boj proti suchu. Už v první půli roku rozdělil 102 žadatelům přes devět milionů a nyní dá více než čtyři miliony dalším 23 žadatelům z řad obcí a měst. V tiskové zprávě to uvedl hejtmanův náměstek Jan Zámečník (KDU-ČSL). Potvrdit to ještě musí zářijové zastupitelstvo. V roce 2017 bylo na boj se suchem vydáno přes pět milionů korun a postupně se peníze navyšovaly.

Na stepích a lukách Bílých Karpat roste podobné množství rostlinných druhů jako v amazonském deštném pralese. Je to však patrné jen tehdy, když se druhy počítají na malých plochách, vyplývá z mezinárodního výzkumu s českou účastí. O výzkumu informoval Botanický ústav Akademie věd ČR (AV) v tiskové zprávě. Studii zveřejnil prestižní časopis Nature Communications.

Nadace Partnerství rozdělí mezi vybrané obce a neziskové organizace na grantech 1,7 milionu korun na výsadbu alejí a zvelebení jejich okolí. Peníze získalo devět projektů z pěti krajů. V tiskové zprávě o tom za nadaci informoval David Kopecký.

Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařilo vytvořit dalších pět embryí nosorožců bílých severních ohrožených vyhynutím. Vědci tak mají 22 zmrazených embryí. Odebírání vajíček a vytváření embryí začalo v roce 2019 a je součástí projektu záchrany nosorožců bílých severních umělou reprodukcí. Poslední dvě samice tohoto druhu Fatu a Nájin žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Obě patří Zoo Dvůr Králové, která o vytvoření dalších embryí dnes informovala.

Na likvidaci starých ekologických zátěží dá ministerstvo životního prostředí (MŽP) 1,2 miliardy korun z unijních zdrojů. Dalších 300 milionů korun úřad vyhradil na rekultivaci starých skládek, stejnou částkou podpoří modernizaci ekocenter. Za MŽP to dnes uvedla Dominika Pospíšilová v tiskové zprávě. Balík dotačních výzev bude financován z nového Operačního programu Životní prostředí (OPŽP 2021–2027).

Lidé mohou během babího léta pomoci ochranářům s péčí o cenné motýlí louky i obnovenou botanickou zahradu. Dobrovolnické akce se v následujících dnech uskuteční v lokalitách Volkramy na Vyškovsku, v Radiměři nedaleko Svitav a v Bečově nad Teplou na Karlovarsku. O pomoc na webu požádal Český svaz ochránců přírody (ČSOP), který zastřešuje síť pozemkových spolků pečujících o desítky cenných území v Česku.          

Na podporu ochrany klimatu, životního prostředí a biodiverzity cílí série akcí, které během září uspořádají ministerstva zahraničí a životního prostředí. Kampaň #Czechia4Climate dnes v Praze zahájí ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) a ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Součástí bude třeba dvoudenní konference o adaptacích na změnu klimatu či setkání klimatických velvyslanců v Praze. Kampaň se koná v rámci českého předsednictví EU.

Ministerstvo zemědělství (MZe) chce během českého předsednictví EU prosazovat nová opatření na ochranu kriticky ohroženého úhoře říčního, mohlo by jít například o zákaz komerčního lovu úhořů ve všech jeho vývojových stádiích. Populaci úhořů ohrožují hlavně vodní elektrárny, komerční rybolov a neprůchodná říční síť. O opatřeních tento týden diskutovali zástupci členských států na neformálním setkání.    

Vyřezávkou dřevin dnes začala ve východních Krkonoších příprava utajené lokality pro vysazení kriticky ohroženého druhu motýla – jasoně červenookého. Přípravy pro návrat vzácného motýla do Krkonoš trvají déle než rok, jeho vypuštění do krkonošské přírody se předpokládá začátkem června 2023, řekl dnes předseda ochranářské skupiny JARO David Číp.

Hnutí Duha a další ekologické organizace vyzvaly ministerstvo životního prostředí (MŽP), aby v nastavení zemědělských dotací v ČR v období 2023 až 2027 více prosazovalo zájmy ochrany přírody. Poukázaly na nezávislé hodnocení ekologických dopadů od společnosti Integra Consulting, podle kterého koncepce dotací jako celek bude mít jen mírný pozitivní vliv. MŽP se k finální podobě dotačního plánu ještě může vyjádřit.

V Českém Švýcarsku se v září otevřou další turistické stezky a silnice mezi Hřenskem a Mezní Loukou. Omezen bude pravděpodobně dál vstup do míst, ve kterých hořelo. Správa národního parku požádá ministerstvo životního prostředí o prodloužení platnosti omezení vstupu na požářiště a úpravu tohoto omezení, které je platné do 31. srpna. Zatím není jasné, kolik zůstane po prázdninách na místě hasičů.

Jako nedostatečný a příliš mírný označili návrh normy k omezení světelného znečištění zástupci Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR (AV ČR). Norma podle komise například povoluje vysoké limity sledovaných ukazatelů a nevyužívá moderní metody. Stanovisko dnes médiím poskytla akademie, vyjádření ministerstva životního prostředí (MŽP) ČTK shání.

V Českém Švýcarsku drony denně nacházejí místa se zvýšenou teplotou. Ty pak musí prověřit dobrovolní hasiči nebo strážci národního parku. Těm pomáhají s hlídáním požářiště kolegové ze všech českých národních parků i z Polska. Práce se teď soustředí na zprůjezdnění cesty mezi Hřenskem a Mezní Loukou. Požár, který vypukl před 27 dny, zasáhl plochu 1060 hektarů.

Ekologové rezignovali na další kritiku výstavby rozhledny na polské straně Králického Sněžníku. Je prakticky dokončená, otevřít by se měla na podzim, řekl předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík. Kromě negativních dopadů na přírodu považuje rozhlednu za zbytečnou.

Ministerstvo životního prostředí prodloužilo do 31. srpna omezení vstupu do národního parku České Švýcarsko. Podle jeho opatření, které vstoupí v platnost v sobotu, vedle vybraných území a lesů bude zakázaný v noci od 21:00 do 6:00 i vstup na otevřené turistické trasy.

Ochránci přírody přenesli do bezpečí přes 3000 chráněných škeblí z vodní nádrže Němčice na Benešovsku. Nádrž čeká odbahnění a velkou část vodní plochy bylo potřeba vypustit. Vzácným druhům škeblí hrozilo, že na březích uhynou, informovala dnes Alena Konvalinová z Českého svazu ochránců přírody Vlašim.

Energetické úspory u veřejných budov či lepší hospodaření s vodou podpoří více než miliarda korun. Dotace financované z Národního plánu obnovy, které schválila ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL), přispějí na projekty ve více než 70 obcích v Česku. Za ministerstvo o tom dnes informovala Dominika Pospíšilová v tiskové zprávě.

Ekologické sdružení Calla vytvořilo či obnovilo v různých jihočeských pískovnách v posledních 12 letech dvě desítky tůní. Slouží jako zázemí pro ohrožené druhy živočichů, které jinde nemají vhodné podmínky.

Ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy podala proti rozsudku v tzv. klimatické žalobě kasační stížnost. Věc bude nyní přezkoumávat Nejvyšší správní soud (NSS). Pražský městský soud v polovině června rozhodl, že všechna čtyři žalovaná ministerstva zasáhla do práv spolku Klimatická žaloba ČR a dalších žalobců tím,

Česká společnost ornitologická (ČSO) plánuje v příštích 20 letech vybudovat minimálně dalších devět ptačích parků, kde chce lidem zpřístupnit bohatství přírody. Dnes to v parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku řekl ředitel společnosti Zdeněk Vermouzek. Zatím má společnost čtyři parky, celkem jich tedy má být minimálně 13, jeden v každém kraji kromě Prahy.

Do obnovy remízů i péči o les, louky a rašeliniště se mohou zapojit dobrovolníci během Týdnů pro krajinu. Cyklus začal v červnu, do září se uskuteční ještě šest turnusů, při nichž budou lidé pomáhat třeba na Šumavě, v Bílých Karpatech nebo na Hané. Na některých akcích jsou ještě volná místa, řekla Kateřina Stonová z Hnutí Duha, které Týdny pro krajinu pořádá. Součástí pobytů budou výlety, táboráky a besedy.

Pomoci s ochranou životního prostředí na Ukrajině má memorandum, které dnes v Praze podepsali ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) a její ukrajinský protějšek Ruslan Strilec. Memorandum podle Hubáčkové může po válce usnadnit spolupráci při likvidaci válečných škod, ale i starých zátěží. Unijní ministři na pražském neformálním zasedání dnes také jednali o tom,

Přírodovědci začali ve třech oblastech v Brdech s dlouhodobým sledováním výskytu dutohlávky horské, což je vzácný druh lišejníku. Projekt potrvá minimálně pět let, zřejmě mnohem déle. Každý rok odborníci lokalitu výskytu vyfotografují a následně snímky vyhodnotí pomocí speciálního počítačového programu. Tím se objasní přírůstek či úbytek populací.

V Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy se po více než 90 letech objevila vzácná orchidej bradáček srdčitý. Velké množství těchto květin našel uprostřed rašelinných smrčin v srdci středních Brd fotograf brdské přírody Karel Hutr, informovala dnes mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolína Šůlová.             

Starostové obcí v národních parcích volají po rozumném přístupu a smysluplné ochraně životního prostředí. Na 23 starostů a starostek obcí se v druhé polovině června sešlo na šumavské Modravě, aby sdíleli zkušenosti s řízením obcí ležících v sousedství národních parků nebo jsou jeho součástí. Smyslem setkání bylo zahájit užší spolupráci a začít domlouvat společný postup směrem k úřadům.

Ochránci přírody na Vysočině letos v polích zachránili přes 50 hnízd čejek chocholatých. Místa s hnízdy vyznačili dvoumetrovými tyčemi a na jejich polohu upozornili zemědělce, kteří tam hospodaří. Počty čejek se v Česku podle zprávy od roku 1980 snížily o čtyři pětiny, patří mezi ptačí druhy, jichž ubývá nejrychleji. Z některých oblastí čejky vymizely úplně. Zachraňovat se je snaží také ochránci na Benešovsku.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) loni uložila podle své výroční zprávy 1673 pravomocných pokut za 79,4 milionu korun. Proti předchozímu roku bylo pokut o téměř 370 méně a proti předcovidovému roku 2019 zhruba o 860 méně. Ředitel ČIŽP Erik Geuss ve zprávě uvedl, že na loňském počtu kontrol i pokut se opět podepsala epidemie covidu-19 a nouzový stav,

Pozemky o rozloze 6253 hektarů v majetku Státního pozemkového úřadu ve zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech se převedou pod Agenturu ochrany přírody a krajiny České republiky a na správy národních parků (NP). Převod je součástí dohody o spolupráci pozemkového úřadu a ministerstva životního prostředí (MŽP) o výměně informací a koordinaci při plánování a realizaci opatření v přírodě.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) schválilo dotace za více než 2,2 miliardy korun. Podpora míří do projektů zaměřených zejména na fotovoltaiku a energetické úspory. S projekty uspělo 230 žadatelů z různých výzev Národního programu Životní prostředí i Modernizačního fondu, dotace půjdou z Národního plánu obnovy.

Do Antarktidy každou sezonu míří desítky tisíc turistů. Jejich počet se rok od roku zvyšuje, což představuje značnou zátěž pro tamní životní prostředí. Masový turismus byl proto jedním z témat končícího poradního shromáždění zemí Smlouvy o Antarktidě, která upravuje využívání tohoto kontinentu. Pavel Sladký z českého ministerstva zahraničí, který se zasedání v Berlíně zúčastnil, řekl,

Členové valašskomeziříčské organizace Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) obnovili mokřad Rybníky ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Patří k významným mokřadním lokalitám, žijí tam vzácní a ohrožení živočichové. Ochránci přírody obnovili čtyři zarostlé tůně a vybudovali jednu novou, sdělili v tiskové zprávě zástupci ČSOP.

Pražský magistrát rozdělí mezi městské části na dotacích 160,2 milionu korun na projekty související s adaptací na klimatické změny, což je zhruba stejně jako loni. Město podpoří několik desítek projektů, které se týkají energetiky, dopravy, tzv. cirkulární ekonomiky a adaptačních opatření na změnu klimatu. Vyplývá to z dokumentu, který dnes projednal magistrátní finanční výbor. Praha v roce 2019 klimatický závazek snížit emise CO2 do roku 2030 o 45 procent.

Stavba zábran na Sněžce začne příští týden. Půjde o více než sto sloupků, mezi nimiž budou natažené nerezové řetězy, které oddělí návštěvnický prostor od míst, kam se nesmí. Hotovo by mělo být do začátku letní sezony. Jde o součást zakázky za celkových 17,8 milionu korun bez DPH, která zahrnuje na Sněžce také opravu chodníku, vyhlídky, vybudování laviček nebo dopravu materiálu vrtulníkem na vrchol.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) upravuje vodní toky, aby byly vhodné pro migraci ryb a jiné živočichy. Ukázkovým příkladem je odstranění betonového stupně na Bolkovském potoce a úpravy jeho toku v Rudníku na Trutnovsku v podhůří Krkonoš, kde šlo o kompromis mezi ochranou přírody a lidských sídel v okolí potoka. Na tocích v KRNAP a jeho ochranném pásmu je zhruba 900 bariér, přičemž většina je i migračními překážkami.

Záměr ministerstva životního prostředí prohlásit Křivoklátsko národním parkem odmítají Lesnicko-dřevařská komora ČR a Agrární komora ČR. Podle nich nedává vznik nového národního parku smysl z lesnického, ekonomického i ochranářského hlediska. Záměr může do budoucna přinést řadu problémů, varovaly ve společném prohlášení. Podle ministerstva životního prostředí vyhlášení národního parku není v rozporu s názory odborníků.

Zpřesnění povinností vyplývajících z mezinárodních závazků České republiky vůči Antarktidě přináší vládní novela zákona o tomto kontinentu, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Předloha mimo jiné upravuje povolování a podmínky pro vstup a pro činnosti v Antarktidě. Nyní ji posoudí výbor pro životní prostředí.

Jihočeský kraj má čtyři nové přírodní památky. Jde o rybníky na Jindřichohradecku, které zatím nespadaly pod žádný stupeň ochrany. Mezi památky tak nyní patří Mnišský rybník u Nové Bystřice, rybník Osika mezi Albeří a Klášterem, rybník Růže u Číměře a Vosecký rybník u Střížovic u Kunžaku.

Starostové chtějí dál jednat o vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko a upravit harmonogram, aby se mohli více zapojit do jeho schvalování. V dubnu více než 30 představitelů obcí vyzvalo poslance a senátory, aby záměr opustili, nynější ochrana je podle nich dostatečná. Uvádějí, že chybějí oficiální podklady, které by prokázaly, že vyhlášení parku je nezbytné.

Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze převzala přírodní rezervaci s mnoha vzácnými druhy u Třtice na Rakovnicku. Dosud patřila soukromníkovi Ivanu Kasalickému, který o ni pečoval spolu s dalšími dobrovolníky několik desítek let. Loni ji nabídl fakultě, která rezervaci s plochou přesahující osm hektarů zakoupila zhruba za 500.000 korun. V péči o ni budou pokračovat odborníci, zapojí se i studenti.

U Nadace Partnerství lze žádat o peníze na podzimní výsadbu stromů, podporu mohou získat jednotlivci, neziskové organizace, školy, obce i města. Zájemci mohou vybírat z několika programů, požádat mohou až o 400.000 korun. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí nadace David Kopecký.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyčlenilo na takzvaná adaptační opatření proti suchu v příštích letech přes deset miliard korun, které jsou určeny například na využití dešťové vody, vytváření tůní a malých vodních nádrží nebo podporu šetrného hospodaření na zemědělské půdě. Ministerstvo zemědělství (MZe) zase letos podpoří rozvoj infrastruktury vodovodů a kanalizací částkou 1,75 miliardy korun

Celková výše státních garancí na odstranění starých ekologických škod činila ke konci loňského roku zhruba 137,1 miliardy korun. V meziročním srovnání tak garance klesly o 154 milionů korun. Vyplývá to z materiálu, který zveřejnilo ministerstvo financí (MF).

Žadatelé o granty v životním prostředí v Praze si letos mezi sebou rozdělí 40 milionů korun, což je stejně jako v minulých letech. Magistrát podpoří 158 projektů od 95 žadatelů v sedmi oblastech, mezi kterými jsou například veřejná zeleň, vzdělávání, ochrana přírody nebo adaptace na klimatickou změnu. Vyplývá to z dokumentu, který dnes schválili pražští radní. Přidělení dotací ještě projednají pražští zastupitelé.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) nechá za 17,85 milionu korun bez DPH opravit chodník od horní stanice lanovky na vrchol Sněžky, vybudovat lavičky a oplocení na vrcholovém prostranství a opravit vyhlídky. V ceně je také doprava vhodného kamene na rekonstrukci chodníku vrtulníkem na vrchol. Vyplynulo to z informací uvedených na webu ministerstva pro místní rozvoj a stavební firmy, která práce zajistí.

Středočeské hejtmanství rozdělí jako dotaci pro životní prostředí téměř 30 milionů korun, hlavně na obnovu rybníků. Podpoří zadržování vody v krajině i ekologickou osvětu. Dotaci získá 55 projektů, rozhodli dnes středočeští krajští radní. Rozhodnutí ještě musejí potvrdit zastupitelé, uvedl v tiskové zprávě mluvčí hejtmanství David Šíma. 

Letošní Den Země na Kraví hoře v Brně se zaměří na téma klimatické změny. Akci po pandemické přetržce znovu uspořádá školské zařízení Lipka, které se dlouhodobě věnuje environmentálním tématům, a to 23. dubna. V parku na Kraví hoře zároveň vyhlásí vítěze soutěže Připrav Brno, která má stejné téma jako Den Země – snížení emisí CO2.

Liberecký kraj zřídil Fond Turow, rozdělovat bude peníze, které získal kraj od polské vlády a společnosti PGE jako kompenzaci za škody způsobené těžbou uhlí v dole Turów u česko-polské hranice. K dispozici je v něm 35 milionů eur (asi 857 milionů korun), které jsou určené na výstavbu vodohospodářské infrastruktury v příhraničních oblastech dotčených těžbou a také na monitoring dopadů těžby. Ve fondu zůstanou také úroky, rozhodli dnes krajští zastupitelé.

Na okraji Jablonného v Podještědí ve směru na Velký Valtimov skončilo tento týden hloubení 22 různě velkých tůní. Původně bylo na několika hektarech neudržované rákosí. Proměna zanedbané lokality si vyžádala skoro šest milionů korun. Oblast poslouží jak k zadržování vody v krajině, tak i k posílení místní biodiverzity, tedy různorodosti života.

V Krkonoších dnes kvůli ochraně ohroženého tetřívka a dalších živočichů začala platit uzávěra jedenácti turistických cest nebo jejich částí. Zákaz vstupu na cesty potrvá do konce května. Opatření souvisí s vyhlášením osmi takzvaných klidových území v Krkonoších v roce 2020. Omezení platilo poprvé loni. V terénu je zákaz vstupu na cesty vyznačen cedulemi.

Energetické štítky budou mít nově i mobilní telefony a tablety. Počítá s tím chystané evropské nařízení, které by Evropská komise měla schvalovat v prvním čtvrtletí příštího roku. Vyplývá to z informací na webu komise. Cílem opatření je, aby výrobci při navrhování mobilních přístrojů zohledňovali jejich energetickou účinnost a dlouhou životnost, opravitelnost, možnost modernizace, údržbu, opětovné použití a recyklaci.

Europoslanci Ondřej Knotek, Martin Hlaváček a Ondřej Kovařík z hnutí ANO vyzvali předsedkyni evropské komise Ursulu von der Leyenovou, předsedu Evropské rady Charlese Michela a další členy Evropské komise, aby vyhodnotili dopady válečného konfliktu na Ukrajině na Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal) a evropský energetický sektor. Hnutí to uvedlo v dnešní tiskové zprávě.

Česko i další unijní země by v důsledku ruské invaze na Ukrajinu měly začít s urychlenou přestavbou energetiky na domácí a evropsky obnovitelné zdroje a posílit rozvoj přeshraničních energetických sítí. Ekologická organizace Hnutí Duha dnes uvedla návrhy, kterými lze podle ní postupně ukončit závislost na ruském plynu. Žádá i změnu některých českých zákonů.

Ministerstvo životního prostředí dnes jednalo se starosty o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko, který by měl zajistit vyšší ochranu přírody, například šetrnější způsob hospodaření v lesích. Obce chtějí podrobnější informace, řekla po dnešním jednání se zástupci obcí ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Starostové po setkání novinářům řekli, že proti vyhlášení národního parku je 17 obcí.

Zástupci ministerstva životního prostředí (MŽP) chtějí v obcích na Křivoklátsku s místními projednat plánované vyhlášení národního parku. Některé obce s ním nesouhlasí. Výjezdů do obcí se zúčastní také ministryně Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Některé obce si vyhlášení národního parku nepřejí, obávají se například nárůstu turistiky a s ním spojených dopadů na přírodu, pořádek i klid.

V Dolních Věstonicích na Břeclavsku vznikne za 45 milionů Dům přírody Pálavy, který naváže na objekt muzea. Částkou 21,6 milionu korun na něj přispěje Jihomoravský kraj, řekl Petr Holeček z tiskového oddělení krajského úřadu. Zbytek by měl uhradit Státní fond životního prostředí. Kraj chtěl původně přispět částkou 7,2 milionu. Radní ale rozhodli o zvýšení podpory na 21,6 milionu s ohledem na růst cen stavebních materiálů a prací a kvůli náročnosti realizace.

Partnerství, letos získalo 17 projektů z 62 přihlášených. Rozdělí si 1,44 milionu korun. V tiskové zprávě to dnes za nadaci uvedl David Kopecký. Žádat o grant mohly obce, školy, spolky a další instituce z celé republiky. Cílem programu je navrátit zeleň a vodní prvky do měst.

Expozice Živá voda v Modré na Uherskohradišťsku dnes odpoledne přivítala miliontého návštěvníka. Stalo se tak po devíti letech a 116 dnech jejího provozu. V tiskové zprávě to dnes uvedla Lenka Kučerová z Centrály cestovního ruchu Východní Moravy (CCRVM). Díky expozici se lidé mohou seznámit se životem pod vodou, několik let je její součástí také výběh s pratury.

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček ukončil šetření okolností havárie na řece Bečvě v září 2020 spojené s masivním úhynem ryb. Novela vodního zákona je podle něj nezbytná, protože ten současný dostatečně neřeší především ohlašování havárií a kompetence úřadů při jejich zneškodňování. Se závěry šetření seznámil na dnešním jednání ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou (KDU-ČSL).

Mezivládní dohoda o polském hnědouhelném dole Turów podle ekologické organizace Greenpeace nezajistí dostatečnou ochranu životního prostředí a zásob vody pro obyvatele příhraničí. Aktivisté dnes uvedli, že uzavření dohody by byla chyba. Požadují také, aby Česko neustupovalo polským požadavkům, například ohledně snížení kompenzací škod, které provoz dolu způsobí na českém území.

Dialog, který má přispět k řešení ekologických i sociálních krizí, je cílem publikace Nová dohoda a z ní vyplývající výzvy. Na on-line konferenci je dnes představili zástupci Re-set: platformy pro sociálně-ekologickou transformaci a jejich spolupracovníci. Publikace staví na tématech práce, přírody a péče. Zástupci iniciativy dnes hovořili o změnách, které považují za nutné pro úspěšný a sociálně spravedlivý posun k nízkouhlíkové ekonomice.

Areál bývalé skládky pod vrchem Cvilín v Krnově na Bruntálsku tamní radnice vyhlásila přechodně chráněnou plochou. Důvodem je výskyt vzácné ropuchy krátkonohé, kterou na místě před dvěma lety na podzim našli ochránci přírody, řekla mluvčí města Dita Círová. Ochrana území by měla zajistit pro obojživelníka lepší podmínky pro život.

Středočeský kraj bude i letos vyplácet dotace na výstavbu cyklostezek nebo na opravy silnic po pokládkách inženýrských sítí. Obce budou moci žádat také o příspěvky na výsadbu stromů a připraveny budou i dotace na podporu paliativní a hospicové péče. Celkem chce hejtmanství na tyto účely uvolnit 103 milionů korun. Dotační programy dnes projednali krajští radní, schválit je ještě musejí zastupitelé, informoval mluvčí kraje David Šíma.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v projektu Vracíme vodu lesu loni obnovil, opravil či vybudoval 150 rybníků, tůní, nádrží a mokřadů. Do staveb vložil 180 milionů korun. „Letos plánujeme opatření na 170 místech s náklady ve výši 230 milionů korun. Dalších 90 projektů připravujeme,“ uvedl dnes v tiskové zprávě pověřený generální ředitel Lesů ČR Jiří Groda.

Mělník zmapoval místa, která jsou nejvíce ohrožená změnou klimatu. Město tak získalo podklady, podle kterých může připravit investice, jež omezí dopady klimatické změny. Získaná data a mapy využívají experti pro tvorbu takzvané Adaptační strategie pro Mělník, jsou přístupné i veřejnosti, informovala dnes Lucie Sitarová za společnost Asitis, která strategii zpracovává.     

Osobnost opavské rodačky, spisovatelky, malířky a ochránkyně zvířat Joy Adamsonové má především mladší generaci představit komiks autorského dua Zuzana Beranová a Oldřich Hyvnar. Adamsonovou proslavila hlavně kniha Příběh lvice Elsy. Kniha Dlouhé safari z Opavy do Keni vychází v těchto dnech. Beranová je autorkou prvního životopisu světoznámé ochránkyně přírody.

Národní park Šumava (NPŠ) obnovil za dva roky díky EU mokřady na ploše 700 hektarů. Před zahájením 6,5letého projektu LIFE for MIRES (Život pro mokřady), který vrací vodu do krajiny, trvala revitalizace tak velké plochy v rezervaci 20 let. Ročně se obnoví několik pramenišť a až 200 hektarů rašelinišť, řekl mluvčí NPŠ Jan Dvořák. Letos park sanuje dalších 15 lokalit, mezi nimiž jsou i známá místa jako Jezerní slať, Mrtvý luh a Novosvětské slatě u Borových Lad.

Jako úspěch ministerstva životního prostředí v letošním roce označil bývalý šéf úřadu Richard Brabec (ANO) spuštění Modernizačního fondu, další etapy Nové zelené úsporám či přípravu Operačního programu Životní prostředí. Naopak ho mrzí, že se zatím nepodařilo dokončit policejní vyšetřování ekologické havárie na Bečvě a dlouhá příprava protierozní vyhlášky.

V současnosti se na území České republiky nacházejí čtyři národní parky: Národní park Šumava, Národní park Podyjí, Národní park České Švýcarsko a Krkonošský národní park. V následujících letech by k těmto národním parkům mohly přibýt další dva. Oznámila to koalice Spolu a Pirátů se starosty. Jedná se konkrétně o Křivoklátsko a Soutok Moravy a Dyje.

Ekologické organizace požadují po novém vedení ministerstva zemědělství, aby přepracovalo návrh zemědělského strategického plánu, který připravil odcházející ministr Miroslav Toman (ČSSD). Podle něj by se měla vyvíjet česká zemědělská politika do roku 2027 a Evropské komisi se má odeslat do konce roku. Ekologové však očekávají vstřícnost komise, že pozdější odevzdání plánu vadit nebude.

Ve Šluknovském výběžku je nová přírodní památka Vlčice. Zřídil ji Ústecký kraj na návrh odboru životního prostředí. Řekl to hejtman Jan Schiller (ANO). V dané oblasti je množství starých lesních porostů, kde se vyskytuje velký počet ohrožených druhů živočichů a hub.

Hartecká stezka je dlouhodobý projekt na pozemcích, které dříve byly využívány jako pole intenzivně obhospodařovaná konvenčním zemědělcem. V roce 2010 začala Hartecká stezka pomalu vznikat. Již během několika málo let se díky změně způsobu hospodaření, začal na pozemky pomalu vracet život. Bylo vysázeno mnoho druhů rostlin, podmáčené jílovité půdy byly přeměněny na různá jezírka a tůně.

Středočeský kraj začal jednat s obcemi, jichž se dotkne vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Cílem je poskytnout starostům maximum informací. V plánu mají zástupci kraje také setkání s veřejností, řekl mluvčí hejtmanství David Šíma. Zřízení národního parku podpořili letos v červnu středočeští zastupitelé. Má zabrat zhruba 100 kilometrů čtverečních z nynější Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, tedy zhruba 16 procent.

Asi každý z nás zná Black Friday a nákupní horečku, která pravidelně každý rok zchvacuje svět. Málokdo ale ví, jaká akce se koná vždy v úterý poté. Štědré úterý neboli Giving Tuesday je Světový den štědrosti a dobrých skutků, který se koná každoročně od roku 2012 po celém světě. Letos akce připadá na 30. listopadu. Hnutí vzniklo původně v New Yorku v reakci na již zmiňovaný Black Friday, ze kterého se rozrostlo takřka do celého světa.

Třetím držitelem Ceny za komunikaci globálních změn klimatu se stal klimatolog Miroslav Trnka. Ocenění převzal dnes v Akademii věd ČR v Praze. Letos poprvé udělili také čestnou cenu za celoživotní přínos. Jejím držitelem je ekolog, vysokoškolský učitel a publicista Bedřich Moldan.

Výdaje Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP) budou příští rok činit 20,3 miliardy korun, předpokládané příjmy zhruba 21,4 miliardy korun. Návrh rozpočtu fondu na rok 2022 a výhled na další dva roky na dnešním zasedání schválila vláda. Informovala o tom na svém webu. V roce 2023 by měly výdaje činit 16,5 miliardy korun, příjmy 12,9 miliardy Kč, v roce 2024 pak výdaje 17,5 miliardy korun a příjmy 12,7 miliardy Kč.    

Zdá se vám, že výroba a prodej šachtových poklopů patří spíše do kategorie všedních prací? Alexandra Vondráková však dokázala, že tento byznys není fádní, a navíc v ženském kolektivu se mu více než daří. Zajímavý podcast a článek vytvořila autorka Jitka Slezáková pro mujrozhlas.cz a my bychom vám rádi přiblížili, co že se to v Barchově nedaleko Pardubic vlastně děje.

Dnes začíná příjem žádostí o dotaci na rozvoj obcí na území národních parků v Česku. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jim na projekty k zlepšení infrastruktury a vybavenosti pro místní i turisty nabídne celkem 200 milionů korun. Oproti minulým letům je částka dvojnásobná. Peníze mohou žadatelé využít i na spolufinancování velkých projektů podpořených z evropských fondů.

Přes tisíc lidí dnes demonstrovalo v Praze za klima. Protest zahájili na Malostranském náměstí symbolicky za minutu dvanáct pokřikem „Teď nebo nikdy“, po projevech se vydali na pochod centrem města. Podle aktivistů totiž politici stále nedělají dost pro ochranu klimatu. Protest byl součástí celosvětové akce ekologického hnutí Fridays for Future (FFF) a

Závěry dnes zveřejněné zprávy sněmovní vyšetřovací komise k loňské ekologické katastrofě na řece Bečvě nejsou překvapivé. ČTK to sdělil Kamil Repeš z neziskové organizace Arnika. Podle Repeše se ve zprávě píše to, co ekologické organizace tvrdily dlouhodobě. Dodal také, že dosud chybí evidence všech výustí na Bečvě, což považuje za zarážející i Jan Freidinger z organizace Greenpeace.

Ekologické organizace uvedly, že znovu zjistily porušování podmínek ochrany přírody při výstavbě rozhledny na polské straně Králického Sněžníku. Investor a dodavatel podle nich opět ignorují pravidla výjimek, po nelegální cestě jezdí na vrchol a zpět technika, uvedl předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík.

Opatření, která vzejdou z Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, budou do roku 2025 stát odhadem 139 miliard korun. Z národních zdrojů by měly zhruba jít tři pětiny, financování z Evropské unie tvoří 52 miliard Kč. Vyplývá to z aktualizovaného plánu adaptace, který dnes schválila vláda. Odsouhlasila také Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR do roku 2030.

Prioritou tuzemské pobočky organizace Greenpeace je klimatická kampaň. Ekologové chtějí zdůrazňovat témata transformace energetiky a uhelných regionů. Podle ekologa Lukáše Hrábka je problémem to, že vláda dosud neschválila přesný termín útlumu uhlí. Od vzniku Greenpeace uplyne 15. září 50 let, v Česku začala organizace fungovat před 30 lety.

Pozastavení dotace na výstavbu nové rozhledny na polské straně vrcholu Králického Sněžníku požaduje několik českých ekologických organizací, podle kterých se investice provádí v rozporu s pravidly a podmínkami pro udělení finančního příspěvku Evropské unie a České republiky i s evropskou směrnicí o stanovištích. Kvůli stavbě vznikla česko-polská expertní komise, která dnes poprvé zasedala v Olomouci.

Nejkomplexnější volební program z hlediska ekologie a řešení změny klimatu mají podle ekologů Zelení a uskupení Pirátů a STAN. Ochranu životního prostředí chce naopak nejvíce oslabit koalice Trikolory, Svobodných a Soukromníků (TSS) a hnutí SPD, uvedli dnes na konferenci zástupci asociace ekologických organizací Zelený kruh a Hnutí Duha.

Opravu nádrže ve Vranově u Brna, obnovu rybníka v Kuřimském Jestřábí či výsadbu stromů u cesty v Letovicích podpoří Jihomoravský kraj při boji proti suchu. V dotačním programu na podobné projekty vyčlenil 20 milionů korun a podpořil už zhruba 150 žadatelů. V tiskové zprávě to uvedl Petr Holeček z tiskového oddělení kra

Studentské klimatické hnutí Fridays For Future (FFF) plánuje na 24. září na Malostranském náměstí v Praze stávku své tuzemské pobočky. Aktivisté z Česka se jí připojí ke globálnímu protestu. Demonstrací chtějí apelovat na vládu, která vzejde z říjnových voleb, aby měla řešení změny klimatu jako prioritu. Zástupci FFF to řekli na dnešní tiskové konferenci.

Obnovy 13 rašelinišť a pramenišť ze 47 plánovaných zatím dosáhl Národní park Šumava (NPŠ) za 2,5 roku fungování projektu LIFE for MIRES. Na obnově celkem 2059 hektarů ploch, z nichž čtyři lokality jsou v Bavorském lese, spolupracuje s bavorským národním parkem. Sedmiletý projekt za 150 milionů korun, který má vrátit vodu do krajiny, podpořila v programu LIFE Evropská unie,

Pro čtenáře, kterým není lhostejný osud přírody a krajiny, vznikl ještě před pádem komunistické totality časopis Veronica. Letos slaví 35 let. V současnosti vychází čtyřikrát ročně nejméně na 48 stranách. O výročí časopisu založeného v roce 1986 informovala šéfredaktorka Bohdana Fabiánová.

Ústecký kraj se nebrání vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory, hejtman Jan Schiller (ANO) chce ale nejprve jednat s obcemi, které by její případné vyhlášení zasáhlo. Na prověření rizik a přínosů CHKO pracuje odbor životního prostředí, řekl Schiller. Zástupci ministerstva životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR měli představit návrh CHKO zástupcům kraje, setkání bylo zrušeno kvůli pracovní vytíženosti ministra Richarda Brabce (ANO).   

Do 47. ročníku mezinárodního filmového festivalu o životním prostředí Ekofilm přihlásili letos tvůrci 207 dokumentů, přihlášek je o polovinu více než loni. Dramaturgický tým vybere 25 z nich, které postoupí do finálové soutěže. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí festivalu Vratislav Vozník. Festival se bude v Brně konat ve druhé polovině října. Loni získal hlavní …

Cílem vodíkové strategie ČR je redukce emisí skleníkových plynů a zároveň podpora hospodářského růstu. Na mezinárodní konferenci v Praze to řekla náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podporu podnikání Silvana Jirotková. Strategii, která byla na akci představena, připravilo právě ministerstvo průmyslu a obchodu …

Soubor klimatických návrhů Evropské komise označil premiér Andrej Babiš (ANO) před dnešní schůzkou s místopředsedou komise Fransem Timmermansem za radikálnější, než se plánovalo. Máme obavy o průmysl a zaměstnanost, řekl ČTK a televizi Nova. S textem, který má 3,5 tisíce stran se seznamoval spolu s vybranými ministry ve čtvrtek večer po zveřejnění …

Nový stavební zákon je podle asociace ekologických organizací Zelený kruh špatný a měl by být po volbách jako jeden z prvních zrušen. Ekologové normě vyčítají, že upřednostňuje rychlost rozhodování před kvalitou projektů a omezuje pravomoci ministerstva životního prostředí, uvedli dnes na webu. …

Zlínský kraj rozdělí mezi vlastníky luk v chráněných oblastech přes 729.000 korun. Majitelé nebo nájemci peníze využijí k údržbě 31 pozemků. Poskytnutí příspěvku schválili krajští radní, sdělila mluvčí hejtmanství Soňa Ličková. „Finance jsou určené na posečení louky včetně odstranění sena, dále na instalaci pachových repelentů proti poškození území a okusu zvěře, …

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se zapojili do výzkumu rozvoje lázeňství, na němž současně pracují vědci ze sedmi evropských zemí. Cílem je najít řešení pro rozvoj lázeňství, který zároveň ochrání jeho zdroje, jako jsou minerální prameny, rašelina i okolní příroda. Univerzita o tom informovala na internetových stránkách. …

Členové Českého svazu ochránců přírody se snaží zachránit mizející orchideje na stolové hoře Vladař v Karlovarském kraji. Jde o jednu z posledních lokalit, kde se ještě vyskytuje zákonem chráněná orchidej vstavač kukačka. Dříve hojně rozšířených orchidejí je dnes na Vladaři už jen několik set, informoval o tom Martin Třešňák z Českého svazu ochránců …

Rekordní množství cenných míst, které potřebují péči, letos na jaře vykoupil Český svaz ochránců přírody (ČSOP). V rámci kampaně Místo pro přírodu získal 26 pozemků, či jejich částí, o celkové výměře téměř 10 hektarů. Je to největší nákup za tak krátkou dobu od založení veřejné sbírky v roce 2003. Pozemky svaz koupil od 12 vlastníků na šesti lokalitách. …

Středočeští zastupitelé podpořili vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Pro bylo 39 zastupitelů, tři proti a sedm se zdrželo. Může tak začít příprava podkladů pro vznik parku, konečné slovo bude mít Sněmovna. Podle krajské radní pro životní prostředí Jany Skopalíkové (Piráti) by hejtmanství mohlo sehrát koordinační roli, o záměru chce ještě jednat …

Realistické možnosti ochrany životního prostředí bez vyhraněných postojů by měla nabídnout konference (29.6.) o tom, zda musí být ekologie alarmistická. Naplánovali ji senátní výbor pro životní prostředí a místopředseda horní komory Jiří Oberfalzer (ODS). …

Nová protierozní vyhláška řeší až opakovanou erozi, a nikoliv prevenci, což je problém. Dopady se tím posunou, uvedli dnes zástupci několika ekologických organizací k nové protierozní vyhlášce. Vyhlášku podepsal ministr životního prostředí Richard Brabec a 24.6.2021 byla zveřejněna ve Sbírce zákonů. Účinnosti má nabýt v červenci. Podle ekologů je …

Titul Ropák roku za antiekologický čin udělili aktivisté vicepremiérovi Karlu Havlíčkovi (za ANO). Zelenou perlu za výrok má ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). O výsledku ankety informoval Miroslav Patrik ze spolku Děti Země. Havlíček v reakci uvedl, že titul získal, protože prosadil zákon, který urychluje dopravní stavby. Děti Země, které za …

Český Krkonošský národní park (KRNAP) a polský Karkonoski Park Narodowy (KPN) mají společnou strategii péče o oba národní parky. Společný postup upravuje dokument Strategie péče o národní parky Krkonoš, který podepsali ředitelé parků Robin Böhnisch a Andrzej Raj. Má přispět k účinnějších ochraně krkonošské přírody, informoval o tom Radek …